Kvalitní úchop je pro tetraplegika, společně s funkcí ramene a lokte, zcela zásadní. Závisí na nich kvalita života - od schopnosti samostatně vykonávat běžné denní úkony, po schopnosti s určitým sociálním přesahem.
Uchopení hrnku s kávou, podání ruky na pozdrav, intimnosti s partnerem, péče o děti a v neposlední řadě schopnost vykonávat zaměstnání. To vše hraje roli v uspokojování základních lidských potřeb. Proto může být i drobné zlepšení funkce ruky velkým přínosem.
Tuto možnost nabízí rekonstrukční chirurgie horní končetiny pomocí metody šlachových transferů.V aktuálním vydání a následujících několika číslech se vám pokusíme tuto problematiku přiblížit podrobněji.

Zdroj: Magazín Paraple, leden 2018
Text: Zuzana Gregorová, ergoterapeutka

Krátký pohled do historie

Šlachový transfer se prováděl již v době první světové války. Tehdy ovšem na dolních končetinách.
transfer ruky 1O řadu let později, v roce 1944, tuto metodu použil u tetraplegických pacientů na horních končetinách Sterling Bunnell (obr. č. 1).
V minulém století byl v této oblasti nejvíce aktivní švédský chirurg Eric Moberg, na kterého navázal profesor Jan Fridén.
V České republice se problematikou šlachových transferů zabývá již více než 15 let docent Igor Čižmář, přednosta Traumatologické kliniky FN Olomouc a odborný zástupce IC Kliniky Brno, ve spolupráci se specialistkou na spinální problematiku Zdeňkou Faltýnkovou z České asociace paraplegiků.

O co vlastně jde?

Podstatou těchto rekonstrukčních výkonů je využiti zbylých funkčních svalů, které jsou použity k obnovení aktivního pohybu horní končetiny, případně úchopu.
U míšní léze C6 a nižší existuje díky zachovalým svalům zápěstí možnost využívat tzv. tenodézní efekt. Tento princip umožňuje při zvednutí zápěstí automatické ohnutí prstů a palce, což je výhodné pro úchop předmětu (obr. č. 2, 3).
Transfer ruky 2 transfer ruky 3
U míšní léze od C5 výše tato schopnost chybí. Úchopová funkce ruky u C5 je možná pouze prostřednictvím úchopu oběma rukama, což klade vyšší nároky na úpravu pozice sedu ve vozíku s ohledem na zajištění stability.
V rámci problematiky šlachových transferů se nejčastěji setkáte s pojmy aktivní tenodéza (přemístění šlachy funkčního svalu na plegický sval, tzn. s úplnou ztrátou hybnosti) a pasivní tenodéza (přemístění šlachy plegického svalu do pevného bodu, nejčastěji kosti, za účelem jeho zkrácení).

Co může šlachový transfer nabídnout?

Obnovu pohybu v lokti, obnovu pohybu v zápěstí, obnovu pohybu prstů nebo korekci jejich postavení.
Pro efektivní funkční výsledek je nezbytné některé zákroky realizovat ve fázích, které funkci ruky zlepšují postupně (obr. č. 4, 5).
transfer ruky 4 transfer ruky 5
Efekt operace není okamžitý, pro dobrý výsledek je nutná dlouhodobá rehabilitace.

Komu je šlachový transfer určen?

Indikační spektrum je široké. Obecně mohou rekonstrukční zákroky pomoci tetraplegikům s výškou míšní léze C5 a níže. Každý případ však vyžaduje individuální posouzení přínosů, popřípadě rizik.

Kdy je ta správná doba?

Aktuálním světovým trendem u horních končetin jsou časné rekonstrukční zákroky. Tedy zákroky realizované po ustálení neurologického obrazu, co nejdříve od vzniku postiženi.
Výhodou takového provedení je dobrá kondice a zachovalost struktur svalů a nervů, které časem podléhají patologickým změnám.
Rekonstrukční chirurgie se však může pokusit řešit i mnohaleté postižení.

Příběh Honzy

Honza přijíždí na pobyt do Centra Paraple. Na základě úvodní konzultace s ergoterapeutem definuje jako svůj hlavní cíl zlepšení funkce horních končetin.
Opakované testování v rámci standardizovaného dotazníku však potvrdilo dosažení již maximální možné motorické úrovně, vzhledem k výšce míšní léze C5.
Honza má však na předloktí silný sval (m. brachioradialis), který mu může nabídnout ještě další zlepšení.
S klientem jsou probrány všechny možnosti a je informován i o metodě šlachových transferů. Konkrétně o obnově pohybu v zápěstí a rekonstrukci úchopu mezi palcem a ukazovákem. Takto by Honza mohl dosáhnout funkčnosti ruky, která je běžná u lidi s výškou míšní léze C6.
Klient od terapeuta obdržel kontakt do ambulance chirurgie ruky v Brně, kam se záhy objednal. U lékaře absolvoval několik vyšetření, po jejichž vyhodnocení a konzultaci obdržel termín operace. Již v této fázi si Honza zajis-til návaznou rehabilitační péči, aby nevznikla žádná prodleva a aby šance na pozitivní výsledek zákroku zvýšil.
O dva měsíce později podstoupil samotný zákrok a následně časnou rehabilitaci. Po několika měsících intenzivní fyzioterapie a ergoterapie již zapojuje ruku do běžných denních aktivit.
Na dotaz, jaké činnosti nyní nově zvládá, odpovídá: „Jsou to drobnosti, ale ve výsledku velké věci. Odemknu sám zámek do bytu, zapnu si konečně zip na mikině, sám se vycévkuji. Drobné věci už mi nepadají z ruky jako dřív a můžu třeba zatahat dcerku za copánek, když jí chci poškádlit... Nakonec mi to dalo víc, než jsem si původně myslel.“

Kdo vám poskytne bližší informace, kde můžete svůj stav konzultovat?

IC KLINIKA BRNO
doc. MUDr. Igor Čižmář, Ph.D.
+420 774 050 154, ruka@icklinika.cz

CENTRUM PARAPLE
Mgr. Zuzana Gregorová
+420 274 001 325, gregorova@paraple.cz

ČESKÁ ASOCIACE PARAPLEGIKŮ
Zdeňka Faltýnková
+420 607 453 501, faltynkova@czepa.cz