Virtuální realita

VIRTUÁLNÍ REALITA A JEJÍ MOŽNOSTI U PACIENTŮ S MÍŠNÍM POŠKOZENÍM – PROJEKT VRehabilitation.com

31. května 2019 VIRTUÁLNÍ REALITA A JEJÍ MOŽNOSTI U PACIENTŮ S MÍŠNÍM POŠKOZENÍM – PROJEKT VRehabilitation.com


Zdroj: Magazín Paraple, květen 2019

Text: David Pánek, Alois Polák, Katedra fyzioterapie FTVS UK; Damián Smolka, digitální agentura Webthinx s.r.o.
Foto: archiv Centra Paraple

Obrovský technologický pokrok umožnil v posledních letech v mnoha odvětvích informační techniky vznik nových a ještě před nedávnem téměř nemyslitelných možností.
V oblasti práce s počítačem se objevila nová dimenze, která je nazývána virtuální. Jedná se o uměle vytvořené prostředí, které je schopno „oklamat“ náš mozek a dát nám iluzi skutečné reality. Díky své atraktivitě, a taktéž nespornému potenciálu, pronikla virtuální realita v krátkém čase do širokého spektra oblastí lidské činnosti. Její využití záhy našlo uplatnění v nejrůznějších technických oborech, počítačových hrách, umění i vědeckých projektech. V posledních letech se její využití rozšiřuje také v oblasti zdravotnictví.

JAKÝM ZPŮSOBEM VIRTUÁLNÍ REALITA PŮSOBÍ NA NAŠE VĚDOMÍ?

Jakýkoliv zrakový vjem vytvoří v našem mozku určitý odraz toho, co vidíme. A naše vědomí neumí rozlišit, zda je to reálné nebo fiktivní. Prostě pozorovaný děj je převeden „uvnitř naší hlavy“ do obrazu, který odpovídá tomu, co jsme viděli.
A zajímavá je i skutečnost, že když si určitou věc pouze představíme (aniž bychom ji skutečně viděli), tak jí také v hlavě „vidíme“. Ale tím to to nekončí. Pokud se díváme na druhou osobu provádějící nějaký pohyb, například jak si loupe jablko, tak se v našem mozku zobrazí vše, co vidíme a současně se začnou aktivovat části mozku, které bychom měli aktivní, kdybychom jablko také loupali. Nervovým buňkám (neuronům), které se aktivují v okamžiku, kdy určitou věc děláme nebo ji pouze pozorujeme, se říká „zrcadlové neurony“.
Ty byly objeveny vlastně zcela náhodou v průběhu jednoho experimentu s opicemi makaků týmem profesora Di Pellegrina v roce 1992 a výrazně a na velmi dlouhou dobu ovlivnily výzkumy v oboru tzv. neurokognitivních věd.
Existence těchto buněk nám pomohla pochopit, jakým způsobem se od útlého dětství do konce života učíme našim dovednostem a jak je možné soucítit a vnímat vnitřní prožitky ostatních lidí. Z tohoto všeho tedy plyne, že nejvýznamnějším vjemem, který ovlivňuje náš mozek je zrak. A přidáme-li sluchový vjem, který „obarví“ námi pozorovaný jev emocemi, pak mozek naprosto nerozliší, zda určitá věc existuje reálně či je jen fiktivní neboli virtuální.

KOMU POMÁHÁ TERAPIE VIRTUÁLNÍ REALITOU?

Pokud shrneme existenci zrcadlových neuronů a možnost simulace reálného děje ve virtuálním prostředí, pak je zcela srozumitelné, že se virtuální realita stává jednou z možností podpůrné rehabilitace u pacientů s postižením centrální nervové soustavy.
V současnosti máme nejvíce zkušeností s pacienty po cévních mozkových příhodách s ochrnutím stejnostranných končetin a u pacientů s Parkinsonovou nemocí. V posledních letech se ale stále častěji objevují studie, které sledují možný terapeutický vliv virtuální reality u pacientů s míšním poškozením.

VIRTUÁLNÍ REALITA U LIDÍ S MÍŠNÍM POŠKOZENÍM

Efekt virtuální reality na zlepšení některých pohybových parametrů a neuropatických bolestí byl již v literatuře publikován, i když jasný mechanismus účinků nebyl zcela objasněn. Můžeme však předpokládat, že pokud kdokoliv přestane chodit či vykonávat jakoukoliv pohybovou činnost, tak tuto činnost postupně zapomene. Ale věci nezapomínáme úplně, zvláště ne pohyby, které máme ve své nervové soustavě zakódované. Takže virtuální realita začne tyto „spící“ pohybové vzory probouzet a objevovat nové (respektive již zapomenuté) stimuly, které se šíří z mozku do míchy. Pokud se současně pokračuje ve správné rehabilitaci, mohou se oba informační toky „setkat“ v oblasti míšního poškození a vyvolat určitý terapeutický efekt.
Výsledky našich experimentů a současných publikovaných studií nás dovedly k myšlence, rozšířit možnost využití virtuální reality jako doplňkové podpůrné terapie právě u pacientů s míšním poškozením a současně společně najít její nejvhodnější terapeutické protokoly odpovídající předpokládaným mechanismům účinku. Tak vznikl projekt VRehabilitation.com, který si dovolíme představit na následujících řádcích.

2

3

VREHABILITATION.COM

Projekt s názvem VRehabilitation.com vznikl jako snaha o zavedení výše uvedených teoretických poznatků do praxe. Jedná se o primárně výzkumný projekt katedry fyzioterapie Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a IT agentury Webthinx s.r.o ve spolupráci s Centrem Paraple, o. p. s. Cílem projektu je rozšíření možnosti využití virtuální reality jakožto zážitkové i podpůrně terapeutické metody, a to pravidelně a v pohodlí domova.
Při technické koncepci aplikace VRehabilitation byla na prvním místě snaha o nezávislost na platformě virtuální reality, stejně jako na verzi operačního systému mobilního telefonu nebo jeho výrobci. Z tohoto důvodu byl jako platforma zvolen internetový prohlížeč, ve kterém je prostředí virtuální reality simulováno pomocí webových technologií. Aplikaci je tedy možné spustit také na osobním počítači nebo tabletu bez nutnosti sledování v headsetu (brýlích) virtuální reality. Sledování v headsetu přesto rozhodně doporučujeme.
Ačkoliv jsou videa natočena monoskopicky, je možné je pomocí tzv. cinema módu spustit v prostředí virtuální reality tak, že se uživatel dívá na scenérii před sebou. Může se lehce rozhlížet, ale nikdy ze zorného pole neztratí pohled na nohy, pokud jsou ve videu v záběru.Aby bylo možné sledovat interakci uživatele s aplikací, frekvenci, délku sledování a výběr videí, je nutné, aby byl uživatel přihlášen. V samotné aplikaci se následně zapisují údaje o interakci s aplikací, které pak poslouží při vyhodnocení přínosu pro uživatele, popř. při dalším vývoji aplikace.
Pro samotné sledování není třeba být speciálně technicky vybaven. Pro přehrávání videí postačí běžný smartphone (čím větší úhlopříčka a lepší rozlišení displeje, tím větší zorné pole) a jednoduchý headset, který vám podrží mobil před očima. Pro intenzivnější pocit z virtuální reality je také velmi důležitý zvuk na pozadí videí. Většina brýlí umožňuje k mobilnímu telefonu připojit sluchátka, která vám lépe zprostředkují zážitek z videa a zároveň odstíní zvuky z vašeho reálného okolí. V případě zapojení do projektu vám bude headset věnován.

JAK SE MŮŽE ZAPOJIT RODINA, PŘÁTELÉ, ZNÁMÍ?

V rámci projektu VRehabilitation.com máte také možnost přispět vytvořením vlastního videa, které si poté ostatní budou moci přehrávat ve virtuální realitě. Může se jednat o zprostředkování zážitku z pěkného či adrenalinového místa, z dovolené u moře či vašeho oblíbeného výletního cíle.
K natočení takového videa opět nepotřebujete žádnou speciální výbavu. Videa nejsou natáčena 360° kamerami nýbrž obyčejnými 2D kamerami typu GoPro. Návod pro vytvoření videa pro virtuální realitu je podrobně rozebrán na stránkách projektu www.vrehabilitation.com.
Budeme rádi, pokud této možnosti využijete a uděláte tak sledování videí zábavnějším nejen pro probandy ve výzkumném projektu ale i pro všechny ostatní.


Zážitková videa chůze, která najdete na stránkách VRehabilitation.com byla původně určena pouze pro lidi trpící nekompletním míšním poškozením. V současnosti jsou ale volně přístupná pro kohokoliv. Chcete-li využít možnost sledování videí chůze ve virtuální realitě, stačí se volně zaregistrovat a můžete začít.V případě otázek a zájmu se obracejte na Lenku Honzátkovou, metodičku spinální problematiky Centra Paraple, která s vámi ráda probere i další podrobnosti k tomuto tématu a informuje vás o možnostech vašeho případného aktivního zapojení do výzkumného projektu.

Odebírat newsletter

Podpořte nás

Život je jízda!

Pojeďte kousek cesty s námi.

Chci darovat