Výzkum

ZAPOJENÍ CENTRA PARAPLE DO STUDIE ŠKÁLA SVALOVÉ DRÁŽDIVOSTI

1. dubna 2020 ZAPOJENÍ CENTRA PARAPLE DO STUDIE ŠKÁLA SVALOVÉ DRÁŽDIVOSTI


Zdroj: Magazín Paraple, březen 2020

Text: Martin Gregor a Tomáš Vyskočil, fyzioterapeuti
Foto: archiv Centra Paraple

Jak již bylo uvedeno v článku primáře Jiřího Kříže (Spasticita po poranění míchy), Škála svalové dráždivosti (v angličtině Muscle Excitability Scale - MES) byla vyvinuta na Spinální jednotce v Motole z potřeby rozlišit a zhodnotit fázickou složku spasticity. Pan primář a jeho tým navrhnul přesný postup vyšetření a hodnocení, jejichž platnost a spolehlivost je nyní potřeba ověřit v rámci studie, na níž se podílí i Centrum Paraple.

C B A

Cíl

Cílem prováděné studie je zjistit, nakolik se shodují vyšetření spasticity u klientů s míšním poškozením prováděné různými terapeuty. Také je třeba vyhodnotit, jaká je shoda jednoho terapeuta při prvním a druhém vyšetření.
Pokud se prokáže dostatečný soulad, může to být jeden z prvních kroků pro uvedení nové škály do terapeutické praxe a ve výsledku zlepšení diagnostiky a léčby spasticity u pacientů s míšní lézí.

Zapojení

Fyzioterapeuti Centra Paraple po zvážení zahrnujících a vylučujících kritérií studie sami oslovují vhodné klienty. Účast je zcela dobrovolná a klient ji může kdykoliv bez udání důvodu ukončit.

Průběh vyšetření

Vyšetření spasticity probíhá na pokoji, a to v ranních hodinách krátce po probuzení. Je třeba, aby byl před každým testováním zachovaný pětiminutový interval, kdy je tělo v úplném klidu. To znamená, že se vše uskuteční i před zahájením pohybové aktivity, která souvisí se sebeobsluhou (hygiena, oblékání, přesun z lůžka na vozík). Jakýkoliv podnět nebo pohyb, například ve smyslu manipulace s dolními končetinami, pohyb trupu apod., může změnit obraz projevu spasticity, a tím ovlivnit výsledky vyšetření. Výchozí polohou vyšetření je leh na zádech. S přípravou klientovi, pokud je to potřeba, dopomáhá na lůžku ošetřovatelský personál.
Samotné vyšetření provádí nezávisle na sobě dva fyzioterapeuti podle navrženého algoritmu. Terapeut klientovi nejdříve stiskne kožní řasu ve střední třetině stehna a lýtka, poté provede rychlý pasivní pohyb končetinou do pokrčení (koleno k břichu) a zpět do natažení. Stejné úkony provede také na druhé dolní končetině. Při každém manévru sleduje typ a průběh spastické reakce a její míru. Končetina může mít větší tendenci k takzvaným spasmům – to znamená, že se například samovolně prudce pokrčí nebo prudce natáhne, „uteče“ terapeutovi z ruky, případně pohyb doprovází rytmické svalové stahy a třes, což je označováno jako klonus. V tomto případě se jedná o větší dráždivost. Odborně mluvíme o fázické složce spasticity a hodnotíme ji právě ověřovanou škálou svalové dráždivosti (MES).
Pokud má dolní končetina větší tendenci k „zaseknutí“ či „zadrhnutí“ během rychle prováděného pasivního pohybu anebo je pohyb s končetinou obtížný, případně není možný vůbec, jedná se o tonickou složku spasticity a hodnotíme ji pomocí Modifikované Ashworthovy škály (MAS).
Celé vyšetření je zopakováno ještě jednou (většinou druhý den), tentokrát již jen jedním fyzioterapeutem.
Součástí studie je také dotazník Pennovy škály frekvence spasmů, kde klient subjektivně hodnotí počet spasmů a jejich závažnost.

a2 B2

Odebírat newsletter

Podpořte nás

Život je jízda!

Pojeďte kousek cesty s námi.

Chci darovat