Více než 20 let pomáháme lidem s poškozením míchy

Popřejte svým firemním partnerům vše nejlepší do nového roku a zároveň podpořte Centrum Paraple. I letos jsme se studiem Abalon připravili sérii novoročenek s motivy od našich klientů. Zakoupit si je můžete na www.pf.cz.

Posláním Festivalu demokracie je oslava občanské aktivity jako základního kamene svobodné a demokratické společnosti.
Centrum Paraple se k tomuto festivalu připojuje zajímavou akcí.

V rámci Festivalu demokracie se ve dnech 5. - 12. 10. 2018 uskuteční na padesát akcí v Praze, dalších městech České republiky i v sousedních zemích.

Centrum Paraple přichystalo na úterý 9. října promítání filmu Mallory režisérky Heleny Třeštíkové, která bude naším hostem a zúčastní se i následné diskuze na téma Handicap a svoboda.

Program:
18:00 přivítání hostů
18:10 promítání filmu Mallory
19:40 diskuze s Helenou Třeštíkovou
21:00 závěr

Moderuje: Simona Bagarová
Vstup: zdarma
Registrace/kontakt: recepce@paraple.cz
Leták k akci: zde

V České televizi mají Toulavou kameru, my v Centru Paraple máme díky společnosti NetRex kameru chytrou.

Díky produktové podpoře a ochotě našich kolegů z NetRex máme možnost nabízet všem, kteří to třeba mají do Centra Paraple daleko a přesto chtějí být u toho, když se u nás něco děje, přímý přenos nebo skvělý online archiv.

A tak již bylo možné sledovat několik Hostů pod Parapletem doslova z první řady našeho improvizovaného sálu a při tom z pohodlí svého obývacího pokoje.
Přenosy setkání se zajímavými osobnostmi, jakými byly např. boromejka sestra Angelika, oštěpařka Barbora Špotáková nebo herec Jaroslav Dušek, sledovaly v online prostředí našeho kanálu na YouTube či facebookové zdi tisíce lidí.


Pozn.: Přes fotografii se můžete prokliknout na záznam akce.

„Přímé přenosy dokonale doplňují naši snahu o bezbariérovost i v komunikaci, protože zdaleka ne všichni naši klienti mají možnost do Paraplete jezdit každý týden a přesto by o náš program neradi přišli,“ popisuje letošní inovaci Hana Matoušů, která si za tým public relations vyzkoušela opakovaně i roli moderátorky.

Virtuální prostředí internetového vysílání má obrovskou výhodu také pro klienty či zájemce o pobyt v Parapleti, kteří žijí v regionech dále od Prahy.
Letošní přímé vysílání z březnového Dne otevřených dveří, na kterém se prezentovali výrobci a distributoři různých zdravotních a kompenzačních pomůcek, mělo vysokou sledovanost.
Kdybychom chtěli všechny, kteří náš přenos sledovali, přivítat v Centru Paraple osobně, stal by se ze Dne otevřených dveří minimálně jeden celý týden nebo možná spíše dva.

NetRex je přední českou IT společností nabízející služby hostovaného videa pro profesionální instalace. Od roku 2006 neustále objevuje nové možnosti nasazení moderních síťových technologií s všudypřítomným internetem a přináší nové možnosti zajištění bezpečí, lepší kontrolu nebo zvýšení efektivity práce. 

Díky společnosti NetRex dosáhne Paraple v komunikaci mnohem dál než doposud, a to je pro nás velmi důležité.
Navíc nás těší, že naši přátelé z NetRex stále přicházejí s novými nápady, jak chytrou kameru a jejich další IT řešení efektivně používat. Je se tedy i do budoucna opravdu na co těšit.

Na příběhu akce Během Třebotovem je krásně vidět, jak je dobrovolnictví a dárcovství zdravě nakažlivé. A že od nápadu jednotlivce, přes domluvu skupiny kamarádů až po komunitní akci, nemusí být až tak daleko.

Běhat Třebotovem pro Paraple se již stalo tradicí. I letos paní Naďa Lukášová, kterou k uspořádání tohoto běhu inspiroval její tatínek, získala mnoho partnerů a sponzorů, pozvala malé i velké běžce a s partou přátel vytyčila trasu.
Tahle skvělá akce se konala popáté a už dávno překročila hranice jedné malé a krásné obce kousek za Prahou.

„Pro Centrum Paraple jsou podobné akce velkým požehnáním. Moc rádi se jich účastníme, protože když pomineme finanční výtěžek, který byl v tomto případě úctyhodných 32 243 Kč, tak je to pro nás skvělá příležitost představit naši organizaci lidem, které zajímá, na co přispívají a chtějí se ujistit, kde a jak jejich peníze pomáhají,“ řekl po letošním běhu Honza Dolínek, manažer fundraisingu Centra Paraple.

Těší nás každá regionální akce - divadelní vystoupení, koncert v základní škole nebo třeba právě běh pro Paraple.
Takto získané peníze jsou pro nás důležitou součástí celoroční snahy získávat nové a dlouhodobé dárce.
Pokud máte pocit, že i u vás se děje něco zajímavého a Paraple by u toho nemělo chybět, dejte nám vědět a společně vymyslíme, jak navázat spolupráci a společnými silami pomáhat těm, kteří naši péči potřebují.
Kontakt: Honza Dolínek, dolinek@paraple.cz, 724 825 933.

Spadla jsem ze stromu, z višně. Říkala jsem si, že ještě jednou říznu a řízla jsem, ale sebou. Bylo to z asi pěti metrů.
Po úrazu jsem spadla ještě třikrát. Vždy, když jsem se zkoušela postavit. A dvakrát jsem si něco zlomila. Asi nízký tlak…

S mým životním partnerem jsme spolu byli 29 let. Zemřel dva roky po mém úrazu, neunesl to, probudila se rakovina.
Už do Kladrub mi vezl snímky, že tam má stíny a já mu říkala: „Prosím tě, to máš špinavé.“
Potom se dostal do nemocnice, ležel tam jen 14 dní. V neděli jsem ho byla ostříhat, říkal mi, že tam teď dva umřeli a on že bude další. A za 4 dny opravdu zemřel. Ani jsem se s ním nerozloučila, cestování do nemocnice pro mě bylo kvůli vozíku komplikované.

Byt nemám přizpůsobený, musela jsem se přizpůsobit já. Dala jsem pryč akorát prahy a ve vaně mám takové pojízdné sedátko, abych se nemusela jen sprchovat.
Teď bych potřebovala něco na kopce, Vršovice totiž mají všechno do kopce.

Dříve jsem měla sen, že jsem chodila, mezi lidma. Teď už se mi to dlouho nezdálo. Celkově mám bezesné noci, je to asi těmi prášky.

Dělala jsem večerní školu, třikrát týdně, bylo to náročné, ještě s prací, ale užili jsme si spoustu srandy. Střední ekonomka na Vinohradech, je to asi třicet let nazpátek.

Ve večerní škole jsem potkala jednoho skvělého kamaráda, hodně cestoval, měl rád spíš kluky, a to se v té době moc nenosilo. Po jedné cestě do Jižní Ameriky onemocněl, nejspíš AIDS.
Jednou za mnou přišel, jestli by nemohl k doktorce do papírů napsat, že jsem jeho milenka, tak jsem mu říkala, jestli se nezbláznil, že by mě manžel zabil. Uznal, že je to hloupý nápad.
Zemřel v osmatřiceti, v Chorvatsku, kde byl jako průvodce. Vrávoral na ulici, lidi si mysleli, že je opilý a potom upadnul a byl konec.

Nebo mi teď psala jedna spolužačka zprávu: „Nic nedělám, nikam nechodím, David má rakovinu v uzlinách, máma je dementní, bývalý manžel po mě chce milion.“
Nevím, proč se tohle děje těm nejlepším lidem… 

v průběhu rozhovoru zkouší paní Eva vaporizaci likvidního kanabidiolu
Když jsem bez bolesti, tak je to suprový, z chmur už jsem se dostala, ale když mě chytnou ta kolena, tak mě to opravdu otravuje a proto zjišťuji, jak se toho zbavit. Teď jsem byla jak drak, viď že jo (smích)?

Eva (74)

Obrovský areál. Veškerá péče na jednom místě. Zajímavý systém. Příklad hodný následování. To vše a ještě mnohem více je Nottwil – vyhlášené švýcarské paraplegické centrum.

Na začátku září se vydala menší výprava z Paraplete na zahraniční misi. Hlavní důvody byly dva. Zaprvé zájem o to, jak vypadá péče o spinální pacienty jinde, speciálně pak právě ve Švýcarsku, kde je úroveň zdravotní péče a její koncepce známá a zadruhé účast na konferenci Tetraplegická ruka.

Nositelem hlavní myšlenky - poskytnout klientům po poranění míchy kvalitní a hlavně komplexní pomoc, zakladatelem a vedoucím lékařem je dr. Guido Alfons Zäch.
Centrum v Nottwilu vzniklo za přispění paraplegické nadace.

Tamní areál je velmi rozsáhlý. Nachází se zde nemocnice, terapeutické prostory, ubytování pro klienty, bazén, tělocvičny, ortopedicko-protetické oddělení, školící a kongresové centrum s hotelem, školící centrum první pomoci, poradenské centrum, hipoterapeutické centrum, atletický ovál a hřiště, centrum sportovní medicíny pro olympioniky a paralympioniky či centrum asistivních technologií.
Mezi specializované části zdravotní péče patří oddělení léčby bolesti se zaměřením na neuropatickou bolest, oddělení chirurgie tetraplegické ruky a další.
Celý areál je obklopen městečkem, kde sídlí i mezinárodní společnost pro míšní léze – ISCOS a dále se zde nacházejí byty pro rodinné příslušníky klientů.
Aktuálně má centrum kapacitu pro 150 ubytovaných osob. Avšak současně se realizuje rekonstrukce a dostavba, která kapacitu navýší na 190 osob.
Jeho značná část je věnována také „zdravým“ ambulantním pacientům z bližšího i vzdálenějšího okolí, kteří zde mohou absolvovat plánované návštěvy a kontroly u mnoha klinických specialistů. 
Nedílnou součástí celého konceptu péče je od samotného začátku i práce s rodinou.

Délka pobytu klientů je, dle rozsahu jejich postižení, 6 - 12 měsíců. Závěrečnou část mohou strávit ve cvičném bytě. Sami nebo s rodinou a mapovat si tak možné technické úpravy pro život v domácím prostředí.
Systém velmi podporuje také zařazení klientů po poranění míchy zpět do pracovního procesu s cílem podpořit i ty nejvíce postižené.
Snaha je, aby se klient, pokud je to jen trochu možné, vrátil do přechozího zaměstnání, i když třeba na jinou pozici. Pracovníci centra spolu s klientem kontaktují zaměstnavatele a společně vytvářejí podmínky pro jeho návrat.
Pokud je však opravdu nutná změna pracovní pozice, pak se klient může rekvalifikovat již během svého pobytu v centru.
Celková úspěšnost zapojení klientů zpět do pracovního procesu je ve Švýcarsku nepoměrně vyšší než v České republice.

Filozofie péče je v Nottwilu taková, že vše, co klient potřebuje, dostane opravdu na jednom místě – od operace, až po jakoukoliv pomůcku.

Komplexnost péče vystihuje krásně věta jednoho z našich místních průvodců: „Lidé sem k nám přilétají po poranění míchy vrtulníkem a odjíždějí vlastním upraveným autem.“

Poznatky z tohoto centra, kde je z každého zákoutí tak silně cítit zájem o věc, chuť jít dál, neustále se rozvíjet a nepodlehnout stagnaci, byly pro nás všechny velmi inspirativní.