První pomoc používáme v různých situacích – při poranění, úrazu, onemocnění. Dělí se na laickou a profesionální (záchranářskou), které na sebe často navazují. Laická má být přímá, jednoduchá, s využitím co nejmenšího množství informací a prostředků. A v ideálním případě opřená nejen o teoretické znalosti, ale také trénink. Ten totiž vede nejen k osvojení si nutných dovedností, ale také snižuje stres v zátěžové situaci.
Lidé s míšním poraněním pracují na návratu do běžného života a v určité chvíli si mohou položit i otázku: Jak přistoupím k tomu, pokud někdo bude potřebovat první pomoc? Mohu udělat víc, než jen zvednout telefon?
To, co považuji v první pomoci za nejpodstatnější je nebýt lhostejný a vložit do pomoci zraněnému své aktuální maximum. A to lze, i když je člověk na vozíku. Mobilita se sice může zdát jako klíčový prvek pro poskytování první pomoci, ale díky dostupnosti moderních technologií a pokrytí našeho území integrovaným záchranným systémem nemusí být tím hlavním, o co se zachránce opře. Rádi bychom, abyste podporu a potřebné informace našli i u nás – v Magazínu Paraple a v příštím roce i v ucelené brožuře, která se bude první pomoci lidmi s míšním poraněním věnovat komplexně.
Zásady laické první pomoci
- Musí být co nejjednodušší, aby ji poskytovatel ve stresové situaci, která pro něj není běžná, provedl co nejefektivněji.
- Musí se trénovat, aby poskytovatel zvládnul stres ze zátěžové situace a provedl ji automaticky.
V příštím díle vám představíme možnosti volání záchranné služby.
