Centrum Paraple bylo v programu vidět hned v několika částech. V bloku věnovaném poruchám dýchání vystoupil fyzioterapeut Tomáš Vyskočil s příspěvky o specifikách spirometrického vyšetření a o výskytu hypoventilačního syndromu po poranění míchy.
Diagnostika dechových funkcí u lidí po poranění míchy má velký význam. Pomáhá nám lépe porozumět tomu, co se v těle děje, včas zachytit rizika a nastavit péči tak, aby člověk mohl fungovat co nejbezpečněji a s co největší kvalitou života,
Programová manažerka a ředitelka odborně vzdělávacího odvětví Lenka Honzátková představila, jak v Centru Paraple pečujeme o klienty s poruchami dýchání ve spánku. Rehabilitační témata doplnila fyzioterapeutka Alena Samcová příspěvkem o využití robotického exoskeletu jako terapeutického nástroje.
Součástí programu byl také workshop Ošetřovatelská péče o člověka v seniorském věku, který vedl všeobecná sestra Petr Skácelík. Proběhla i setkání odborných sekcí pod ČSML – sekce terapie ruky vedená ergoterapeutkou a vedoucí terapeutkou ruky Zuzanou Gregorovou, sekce celoživotní péče vedená programovou manažerkou Lenkou Honzátkovou, sekce poruch dýchání pod vedením fyzioterapeutů Martina Gregora a Tomáše Vyskočila a sekce Intimní život vedená terapeutkou oblasti intimního života Ivou Hradilovou.
V rámci coffee breaků představila fyzioterapeutka Zuzana Chalupová na stánku také praktické možnosti využití virtuální reality u lidí po poranění míchy. Účastníci tak měli možnost vidět, jak může VR rozšiřovat možnosti práce s klienty a otevírat nové cesty v rehabilitaci i podpoře soběstačnosti.
V rámci konference se konala členská schůze ČSML, kde se řešily otázky fungování a organizace společnosti, aktualizace doporučených postupů i příprava nových doporučení pro další období. Důležitou součástí setkání byl také společenský večer. Právě tam často doznívají témata z odborné části, pokračují neformální debaty a vzniká prostor pro lepší poznání mezi odborníky z různých pracovišť. To má pozitivní dopad na vzájemnou spolupráci i návaznost péče.
V pátečním programu zazněly další příspěvky z Centra Paraple. Iva Hradilová představila téma menopauzy u žen po poranění míchy a vedoucí sociálních pracovníků Monika Sobotková s vedoucí ergoterapeutkou Andreou Němcovou se věnovaly sociální rehabilitaci v Centru Paraple. V posterové sekci jsme představili naše zkušenosti se zdravotními pobyty, kurzem fyzioterapie, podporou spolupráce pacienta při léčbě u chronické hypoventilace a péčí o ruku po poranění míchy.
Vedle odborných přednášek zazněla také témata, která silně rezonovala mezi účastníky napříč profesemi.
Hodně ve mně rezonovalo téma sdělování špatných zpráv, které otevřela primářka Davidová. Je to oblast, která se dotýká nejen odbornosti, ale i lidskosti, citlivosti a schopnosti být s člověkem v opravdu náročné chvíli. Silné pro mě bylo také téma systému nastavení vyprazdňování, které představil doktor Sutorý. Ukazuje se, jak zásadní dopad může mít dobře nastavený režim na každodenní život, jistotu a důstojnost člověka po poranění míchy,
Manažerku zdravotních služeb Hanu Kubešovou zaujaly závěry studie, podle nichž hranice 70 let významně mění přístup fyzioterapeuta k lidem ve vyšším věku po poranění míchy. Studie a její závěry představila fyzioterapeutka Zuzana Našincová.
Bylo pro mě důležité slyšet, že věk není jen číslo v dokumentaci. Hranice 70 let přináší do fyzioterapeutického uvažování nové souvislosti – jiné priority, jinou míru zátěže, jinou dynamiku terapie i větší potřebu individuálního nastavení péče,
Silnou odezvu vyvolalo také téma žen po poranění míchy. Iva Hradilová ve svém příspěvku upozornila na specifika menopauzy u žen s míšní lézí a na to, jak důležité je v péči nepřehlížet ženskou zkušenost, tělo, intimitu ani změny spojené se stárnutím.
Hlavní sdělení, které podle mě rezonovalo celým sálem, bylo: dívejme se na ženu po poranění míchy vždy na prvním místě jako na ženu – a až potom jako na ženu na vozíku. Vozík nemá překrýt její ženství, potřeby, prožívání ani témata, která jsou pro ni důležitá,
Konference znovu ukázala, že péče o člověka po poranění míchy je dlouhodobou týmovou prací. Medicínská, rehabilitační, ošetřovatelská, sociální i psychosociální témata se v životě klientů přirozeně prolínají. Právě proto je důležité, aby spolu jednotlivé profese mluvily, sdílely zkušenosti a hledaly společné cesty.
A také aby v centru veškeré odbornosti zůstával člověk – se svým tělem, příběhem, potřebami, vztahy, důstojností i kvalitou života.