V roce 2009 byla k původní budově přistavena nová část a ve službě se začaly objevovat další prvky, nebo posilovat činnosti, na které dříve nebyly potřebné zdroje (prostor, lidé a finance) - například zaměření na zdravý životní styl, pohyb, rodinu, objevovaly se první náznaky case managementu, zavedla se pozice klíčového pracovníka, pohybový úsek se oddělil od fyzioterapie jako samostatná odbornost. A také se začalo mluvit o potřebě rozdělení Centra Paraple a Svazu paraplegiků. Ale o tom více zase příště.
Od roku 2001 se služby Centra Paraple začaly poskytovat i v pobytové formě ve zrekonstruované budově a byly postaveny zejména na posílení funkčního potenciálu klientů (fyzioterapie) a nácviku denních aktivit (ergoterapie). V rámci poradenství a provázení v centru vždy figurovali sociální pracovníci, psychologové zajišťovali zejména diagnostickou práci a osobní a zdravotní péči pak osobní asistenti a zdravotní sestry.
Foto: Archiv Centra Paraple
Centrum Paraple, již tehdy, dávno před legislativním zakotvením sociálních služeb, zejména sociální rehabilitace (ke které se po vydání zákona o sociálních službách v roce 2011 Centrum Paraple registrovalo, stejně jako k poskytování odlehčovací služby a odborného sociálního poradenství), naplňovalo prvky komplexní rehabilitace s multidisciplinární spoluprací.