4. 9. 2020 byla naším dalším Hostem pod Parapletem filozofka a fenomenoložka Anna Hogenová. Rozhovor s besedou byl zakončením prvního dne programu SCI DAY (Den poranění míchy), kterému se v Centru Paraple každoročně odborně věnujeme. Součástí péče o zdraví je také starost o duši, která je filozofií považována za jeden ze smyslů života.

V rozhovoru jsme se zaměřili na důležitost filozofie jakožto lásky k moudrosti v životě jednotlivce. Dalšími tématy rozhovoru bylo vyrovnání se s těžkými životními událostmi, vztah mezi hloubkou myšlení a dobrem.

Jaký postoj k vlastnímu životu by měl přijmout člověk, který prožil nebo prožívá těžkou životní událost, tak aby třeba ne hned ale v budoucnu žil plný, spokojený život? Na půdě Centra Paraple se takové události týkají především úrazu krční páteře a následného pohybového omezení, ke kterému paní Hogenová uvedla: "Život, to jsou možnosti, které můžeme tím životem realizovat. Když člověk přijde o možnost chodit a běhat, je to běsné, ale to nejsou všechny možnosti, které mohou vyplňovat lidský život. Je hrozná chyba, že se neučíme ontologické nouzi a jsme uzavřeni v horizontu normálního života a nikdo nás nikdy nutil překračovat ty horizonty. Je možné žít v různých horizontech, a velice plně žít."

Dalšími otázkami byly například: Jak se zbavit zla, které je s námi srostlé? V čem hledat nevyčerpatelný pramen energie, života? Paní profesorka Hogenová ve svých rozsáhlých odpovědích zdůrazňovala důležitost života z vlastního pramene, odvahy, s kterou by se člověk měl postavit čelem k vlastním vnitřním běsům, ale i přítomné vnímání malých všedních radostí, které způsobují štěstí.

Paní profesorka Anna Hogenová působí jako vedoucí Oddělení filosofie a etiky na Pedagogické fakultě UK, a zároveň je vedoucí Katedry filozofie na Husitské teologické fakultě UK. Je autorkou řady knih, ve kterých se zabývá zodpovědností za celek, péčí o duši, fenomenologií a také olympijské filozofii. Hodina rozhovoru byla velmi krátká k tomu, abychom se mohli zabývat všemi tématy, kterými bychom rádi. Závěrečných třicet minut bylo věnováno divákům, kteří paní profesorce mohli položit své dotazy.

Každý si z večera odnesl to, co chtěl. Když jsme paní profesorku vybídli, ona sama řekla, co by si přála, aby si lidé z večera odnesli. Po rozsáhlých odpovědích odpověď tat byla nejkratší: "Život je dar."

Videozáznam ke shlédnutí ZDE.