Druhá, nebo chcete-li odvrácená, strana mince neznamená úskalí, která musíte překonat, když chcete letní scénu navštívit, a nemá žádné negativní zabarvení. Navíc místo samo o sobě je bezbariérové, včetně míst v hledišti a toalet. Druhá strana mince v tomto případě znamená druhou stranu šeku, kterou nám přátelé z Ungeltu předali. Samotné divadelní představení díky návštěvníkům vyneslo úžasných pět set tisíc korun

„Moc děkuji všem, kteří si koupili vstupenky za zvýšenou cenu. Vyprodali jsme celou scénu a díky vám můžeme Centru Paraple věnovat částku pět set tisíc korun. Ale vzhledem k tomu, že se divadlu daří a my si vážíme činnosti, kterou Paraple dělá, rozhodli jsme se částku zaokrouhlit,“ Milan Hein pomalu otáčí šek na druhou stranu a dodává: „Divadlo Ungelt věnuje na konto Centra Paraple částku jeden milion korun.“

Měl jsem možnost poděkovat a udělal jsem tak, i když jsem dojetím těžko hledal slova. Zažil jsem moc hezký den. Byl bolestivý, náročný, někdy na hranici sil, ale cítil jsem od našich přátel opravdovou chuť nás s láskou podpořit. Je to skutečná spolupráce za odměnu, kde dostáváte tolik, že se to těžko slovy popisuje. Každý společně strávený čas je velmi inspirující a mou snahou je přenést co nejvíce i do dalších spoluprací s našimi partnery.

Nebylo náhodou, že bylo představení pro Paraple zrovna na mé narozeniny. V loňském roce jsme poprvé narozeninové divadlo realizovali v rámci Letních shakespearovských slavností, kde máme představení i letos. 

Milion je velká suma, co s ním uděláme?

Všechny finance získané v rámci činnosti Centra Paraple, tedy i individuálního fundraisingu, jdou na služby, které realizujeme. Nejstěžejnější je služba sociální rehabilitace, kterou chceme více poskytovat i v terénní formě.

Zcela konkrétně, pobyt jednoho člověka v rámci pobytové sociální rehabilitace musíme dofinancovat z darů částkou sto padesát tisíc korun. Záleží na tom, jak moc potřebujete novou situací provést, ale zpravidla jsou to alespoň tři pobyty. Tedy diváci divadla Ungelt pomohli ke správně nastavené rehabilitaci jednomu člověku po poranění míchy. Zdá se vám to hodně peněz? Nepopíratelně je, ale daleko více nás všechny stojí, když adaptační proces, včetně potřebné prevence, neproběhne správně. Zbytečně se trápí nejbližší okolí a zatěžuje se zdravotní systém.

„Normální“ narozeninový den člověka po poranění míchy

Naše organizace provází lidi po poranění míchy novou životní situací. Když je vaše mícha zasažena, má to doživotní neléčitelné následky. Ovlivní to většinu běžných činností a záleží na tom, jak se, s ohledem na závažnost poranění, rychle na novou situaci adaptujete.

Záleží samozřejmě na každém člověku, jak se ke své situaci postaví, ale během adaptace je skvělé, když vám někdo poradí, pomůže a upozorní vás na možná rizika, která by vám návrat do běžného života mohla komplikovat. A to vše dělá Centrum Paraple, na které přispívají naši dárci, včetně divadla Ungelt, a tím posilují společnou víru v potenciál lidí při jejich rehabilitaci.

Abych mohl prožít hezký narozeninový den, za který děkuji především své manželce, přátelům (včetně těch paraplecích a ungeltových) a andělům, kteří se občas pěkně nadřou, prošel jsem také delší rehabilitací, která znamenala mnoho hodin učení. Pro mě byla návštěva Paraplete zásadní, i přes to, že jsem se většinu musel učit doma sám.

V narozeninový den jsem vstával v obvyklý čas 5:30, abych vše dobře stíhal. Čekala mě sprcha a toaleta, a to se i s oblékáním protáhne až na dvě hodiny. Než se dostanete ke snídani, čekají vás tři přesuny, různé posazování a otáčení. Mimo grify, které se naučíte v ergoterapii a které vám ušetří mnoho času, je pro lepší kondici potřeba prožít hodiny na fyzioterapii a v pohybové terapii.

Snídani mi připravila manželka, ale v naší bezbariérové kuchyni zvládnu vařit a dělám to rád, i když to samozřejmě trvá delší čas. Jak si upravit kuchyň, ale i ostatní části bydlení, vám poradí ergoterapeutky a instruktoři nácviku soběstačnosti.

Do práce jsem přišel s asistentkou. Nebydlím daleko, ale mám po cestě dvě místa, kde potřebuji pomoc. Po jedné kratší schůzce jsme měli na terase poradu vedení organizace, kde jsem dostal první krásný dárek v podobě fit snídaně. Zdravý životní styl je také součástí programu Centra Paraple a je velmi důležité mít kvalitní stravu a dostatek pohybu, a to nejen kvůli udržení adekvátní hmotnosti pro lepší sebeobsluhu a pohyb. Musím se teď spoléhat pouze na ruce, kde se ještě nezapojují všechny svaly. Tomu se věnují naši pohyboví terapeuti ve spolupráci s kavárnou a ošetřovatelským týmem. Po poradě vedení jsem měl ještě jednu individuální schůzku, kdy už jsem cítil, že se začínám enormně zahřívat. Někteří lidé s poraněním míchy mají i porušenou termoregulaci, což znamená, že se vaše tělo nedokáže ochlazovat, nebo v zimě zahřívat. Pomáhá většinou jen ochlazení studenou vodou nebo pobyt v chlazeném prostoru. Také samozřejmě více pijete, a to je dobře. To, co je na tom horší, je, že samozřejmě budete potřebovat chodit více na toaletu a pokud plánujete cestu do prostředí, kde je hustota bezbariérových toalet daleko menší než v Parapleti, může vám to přivodit větší stres. I tyto situace si mohou naši klienti vyzkoušet během pobytu v bezpečném doprovodu našeho týmu. Navíc pokud potřebujete řešit asistenci nebo zaměstnání, se vším vám pomohou sociální pracovníci.

V poledne mě vyzvedla manželka a jeli jsme do centra Prahy na oběd. Přesun do auta, z auta, řízení upraveného auta, to vše si zkoušíte s ergoterapeuty a stejně tak si můžete vyzkoušet pohyb v terénu. A to se hodí, protože během cest budete narážet i na bariéry. Je fajn si vyzkoušet cestovat MHD, ale také si umět říci o pomoc.

Mně ten den například pomáhal číšník zdolat dva schody do restaurace. Po obědě jsme vyrazili koupit nějaké dárky přátelům a museli projít větší část centra města, kde mimo architektonické bariéry narazíte i na nedostatek toalet, nefungující zvonky pro přivolání asistence a často obsazená parkovací stání lidmi bez označení automobilu. Chtěl bych jen zmínit, že bezbariérová toaleta a místo na parkování není žádný nadstandard, ale základní potřeba pro někoho, kdo k pohybu potřebuje vozejk.

Město a obrovské vedro mi daly velmi zabrat a zhoršily se mi spasmy (křeče do těla) a bolesti. Byl jsem rád, že jsem zpátky v autě a pouštím klimatizaci. Bude to trvat tak hodinu, než se mi zase vrátí síla. Poslední metry k autu mě už musela manželka dotlačit, protože mi nebylo vůbec dobře. U domu jsem vyzvedl kamaráda na vozíku Járu a kolegy z práce a jeli jsme na společnou večeři, kde jsme se ještě potkali s naším třetím „bráškou“ Jirkou, který měl ten den také narozeniny. Cestovat ve více lidech na vozíku v autě rozhodně jde, ale vyžaduje to určitou zručnost při skládání vozíků do auta a samozřejmě je to náročné pro lidi, kteří vám pomáhají. Večeře byla moc fajn v bezbariérovém prostředí restaurace hotelu Pyramida. Všichni kluci jsme si dali steak a nechali jsme si ho nafilírovat (rozuměj nakrájet). Naučit se sám jíst a pít je spolu s vyprazdňováním, přesuny a pohybem na vozíku základní činnost, kterou se snažíte zvládnout, abyste mohli fungovat co nejvíce nezávisle. Pokud potřebujete speciálně upravené pomůcky nebo dlahy, potkáte se mimo ergoterapeutů také se specialisty na terapii ruky.

Večer jsme zakončili v divadle, o kterém jsem psal na začátku. Samozřejmě to znamenalo další přesuny do auta, z auta atd.

Na závěr bych se chtěl podělit o přání od syna Vendelína, který má také narozeniny ve stejný den:

Nemyslím si, že bych byl perfektní, ale beru to jako ocenění snahy být co nejvíce prospěšný jako poděkování za vše, co pro mě ostatní dělají. A to stejné platí i pro naše zaměstnance, kteří pomáhají našim klientům najít cestu dál.