Zdroj: Magazín Paraple, květen 2022
Text: Zuzana Gregorová, ergoterapeutka Centra Paraple

Je prokázáno, že při držení hudebního nástroje, při představě hry na něj i při využití prvků virtuální reality se v mozku aktivují centra, která jsou zodpovědná za řízení pohybu horních končetin. To může mít příznivý účinek na ovlivnění negativních důsledků, které s sebou poškození míchy (nejen) v krčních segmentech nese (např. neuropatické bolesti). Využití přirozeného pohybu rukou, nebo už i pouze jejich statická poloha při držení nástroje, přispívá u lidí po poškození míchy ke zlepšení fyzické kondice, koordinace pohybu a vnímání těla. Je tak vhodným doplňkem rehabilitace, a to nejen terapie ruky. Pravidelná pohybová aktivita horních končetin má pozitivní vliv např. také na kardiovaskulární systém, který je v důsledku míšní léze poškozen. Benefity přináší i posilování posturálních svalů, které musí hudebník při hře zapojovat v rámci udržení stability sedu ve vozíku. Hra na hudební nástroj může být i pomocníkem ve snaze posílit dechové funkce (u nástrojů, kde je vyžadována práce s dechem, bránicí). Dá se říci, že hra na hudební nástroj má v rehabilitaci u lidí s míšní lézí komplexní účinek. Proto je naší snahou podpořit každého jedince v návratu ke hře, ať už modifikovaně nebo asistovaně (viz dále).

Nabízíme vám malý vhled do hudebního světa, kterého se není třeba po poškození míchy obávat. Hudebních nástrojů a různých situací souvisejících s návratem k hudbě je mnoho a není možné je na jednom místě představit všechny. Berte to proto jako ukázku toho, že když se chce, tak toho hodně jde.

Modifikace hry na hudební nástroje u tetraplegiků

Základní snahou je návrat k hudebnímu nástroji, kterému se daný jedinec věnoval před úrazem či onemocněním. Mnozí tetraplegici již ale nejsou schopni hrát na nástroj, který vyžaduje plnou funkci ruky. Pokud tedy hráli například na příčnou flétnu nebo saxofon, je nutné se zamyslet nad změnou původního nástroje za takový, který splňuje nižší požadavky na aktivitu ruky a další nároky (postura, stabilita, dech).

Nejmenší požadavky má zpěv, který vyžaduje pouze uchycení mikrofonu, nebo menší dechové nástroje jako je např. panova flétna či foukací harmonika, kde postačí pouze modifikace úchopu nebo jejich vybavení držákem. Z větších hudebních nástrojů je to např. lovecký lesní roh, pozoun a další. Velké možnosti nabízí i perkusní nástroje (např. chimes, rainstics, triangly, didgeridoo a bubny.

Na základě individuálních potřeb vybavujeme nástroje pro jejich uživatele samostatně stojícími nebo závěsnými držáky. Nástroj musíme často doplnit o individuální gripy z různých materiálů (textilie, kůže, guma, protiskluzné materiály, termoplasty, neopren, kovové soustružené segmenty v kombinaci s ostatními materiály), které nahradí úchop a držení. Pro pevné zajištění nástroje nebo jeho doplňků (paličky a další) v ruce můžou být použity např. úchopové rukavice, nebo pokud je to možné můžeme daný nástroj i upravit. V některých případech se využívá individuálně zhotovená dlaha pro blokaci nežádoucích pohybů nebo nevhodného postavení či pro podporu oslabené funkce svalů. Za zmínku stojí i benefity chirurgické rekonstrukce ruky (korekce nevhodného postavení prstů, případně šlachové transfery), které mohou přinést zlepšení postavení, stability nebo i funkce palce, prstů, zápěstí, loketního ale i ramenního kloubu.

Asistivní technologie

Ruce může při tvorbě a produkci hudby nahradit i asistivní technologie. Jedná se např. o ovládání počítače hlasem (např. MyVoice, Siri, Google Asistent, Alexa aj.), pohybem očí (např. Tobii PCEye), pohybem hlavy (např. HeadMouse, Smyle Mouse), dechem či pohybem rtů (např. IntegraMouse, Quad Joy, MouthMouse).

Díky těmto pomůckám může ovládat programy pro tvorbu hudby i pentaplegik bez jakékoli funkce ruky (např. mixáž, komponování, produkce hudby).

Pro úspěšný návrat k hudbě je po poranění míchy potřeba trpělivě testovat individuální možnosti. Záleží na funkčním potenciálu (např. omezení dechových funkcí v závislosti na výšce míšní léze může být limitní při zpěvu nebo použití dechu na rozezvučení nástroje), na daném typu hudebního nástroje, nárocích na motoriku, dech, posturu, stabilitu a případně představách o výkonu, který chce a dokáže jedinec při hře odvést. Avšak pokud je vůle a chuť, cesta zpět k hudbě - tak či tak - existuje!

Pro bližší informace či konzultaci kontaktujte Zuzanu Gregorovou, ergoterapeutku se specializací na terapii ruky: gnMk4Z2~~.ty8~l7VX~zRb5h7.kmb.

Zpívat po úrazu jde. Je to ale jiné.

Text: Michal Rollo

Pokud bych měl srovnat schopnost zpěvu před úrazem a po něm, tak bych hledal hlavní příčinu ve využití kapacity plic. Ta se v případě poškození míchy v oblasti krční páteře výrazně snižuje.

Důsledkem je ochrnutí mezižeberního svalstva, které napomáhá hlubokému nádechu. V takovém případě zbývá tahle práce jen na bránici, která sice dělá, co může, ale je na to sama. Dříve nebo později je potřeba si přiznat, že stejného hlasového rozsahu jako před úrazem není úplně možné docílit. Dá se mu ale výrazně přiblížit a najít cesty, jak některé nedostatky obejít. Vzhledem k tomu, že při rozmanitosti zpěvu a práci s melodií je nutné využívat co největší objem plic, musíme si pomoci jinak. Já se to snažím řešit více nádechy mezi jednotlivými pasážemi textu tak, aby pokud možno neutrpěla kvalita tónu. Ne vždy se to daří na 100 %, ale postupně zjistíte, že kratší rychlé nádechy vedou k úspěchu. Výhodou je, když je člověk zároveň autorem textu či hudby, protože si může už při tvorbě výrazně pomoci a napsat si píseň tzv. na tělo. To znamená, že dopředu počítá s tím, jak bude následně pracovat s dechem, aby byla úroveň zpěvu co nejlepší. Zejména dlouhé samohlásky umožňují současně zpívat a následně se i „plnohodnotně“ nadechnout. Dále si pomáhám oporou levé ruky za zádovou opěrkou vozíku. Ačkoli se může zdát, že to se zpěvem přímo nesouvisí, je to pomoc zcela zásadní. Mnohem lépe se totiž potom mohu do zpěvu tzv. opřít. Také se dá využít opora pravé ruky pod levým kolenem. Občas to střídám, ale první varianta je stěžejní. Dechová cvičení a trénink frázování textu jsou určitě také velmi prospěšné. V tom ale nejsem zase tolik důsledný…

Na závěr bych rád zdůraznil, že působím v punkrockové kapele, kde nejsou až tak vysoké nároky na kvalitu zpěvu. Mám ale možnost srovnání a rozhodně mohu potvrdit, že taková životní událost, jako je poškození míchy, se zásadně projeví i na této úrovni. V případě operního či jinak náročného zpěvu jsou zdravé plíce zřejmě nenahraditelné.