Stejně jako má každý svůj pohled na život, podle kterého se chová a někam směřuje, tak vnímá podle svého pohyb. Pohyb je přirozenou součástí života a nemusí jít nutně o sportovní výkon. Každý si určuje svou potřebu pohybu sám, ať už jde o fyzično, či duševno, kdy je potřeba „pohnout se z místa“. A nikdo nemá právo hodnotit druhého ve vztahu k pohybu.

Zdroj: Magazín Paraple, červen 2020
Text: Sylvie Dundáčková, vedoucí pohybového úseku, David Lukeš, ředitel, Kristýna Málková, ergoterapeutka, Anna Svobodová, Milan Šlauf, Vladimír Turzík, pohyboví terapeuti

Pohyb je základním projevem existence hmoty. Nemusí se jednat pouze o živočichy, kteří k tomu mají uzpůsobené tělo, ale pohybují se i rostliny, planety, hvězdy, atomy i molekuly.
Pohyb není vlastností konkrétního tělesa, takže pokud chceme určit, zda se těleso pohybuje, je třeba určit vůči čemu. Jednoduše řečeno, těleso se pohybuje, pokud mění svoji polohu vzhledem k jinému tělesu. Může to být třeba jízda na vozíku ve vztahu k chodníku, nebo nedej
Bože k měkounkému koberci.
„Časoprostorový úhel je univerzální jednotkovou mírou pohybu (na jednotku hmoty), neboť geometricky vyjadřuje míru pohybu v časoprostoru, respektive mix délky (dráhy) a času (trvání) na celkovém pohybu v časoprostoru.“
Zas tak „jednoduché“ to ale není. Základem je uvědomit si, co pro nás pohyb znamená.


Pohybem k radosti

Pohyb, který nás i v dnešní době provází každý den, byl od počátku věků nutná součást přežití. Postupem času ho ubývalo. Lidé začali vymýšlet, jak si usnadnit denní aktivity, jak se snáze přepravovat, vynalézali, bádali a postupem času se ten nejpřirozenější pohyb začal vytrácet.
Potřeby, které nás nutí k pohybu jsou stále stejné. Jen potřeba zajistit vlastní silou obživu se změnila na činnost za peníze, za které si potraviny kupujeme. Za stejné peníze potom platíme i bezpečné zázemí pro naše blízké.
Na světě je samozřejmě stále dost lidí, kteří umí najít rovnováhu mezi pohybem a zajištěním potřebných zdrojů, nebo jim to jejich životní prostředí umožňuje. Avšak většina obyvatel naší planety nedostatek pohybu uměle doplňuje v posilovnách, běháním či na různých sportovištích. Ti šťastnější to dělají pro radost a uvolnění. Lidé s poškozením míchy většinou pociťují pohybovou nedostatečnost, která často komplikuje i běžné denní aktivity. Přitom žádný, ani ten nejtěžší, handicap nemůže zastavit lidskou touhu hýbat se. Je jasné, že většina
lidí s míšním poraněním si musí najít nové možnosti pohybu. A k tomu by mohl pomoci náš seriál, který tímto článkem startuje.


Mysl v pohybu či úmysl pohybu

„Teď si představuj, že se opíráš do nohou, tělo odlepuješ od podložky a chceš se odrazit. Hlava je stále protažená, jako když rosteš do dálky, opíráš se o pravé koleno a levé předloktí.“ Tato a podbná slova vozíčkáři dobře znají z terapií. Pokud s tělem nehýbáte a ani ho třeba necítíte, je to neuvěřitelný nápor na mozek, který se úmyslně snaží rozhýbat něco, co už dávno předtím zautomatizoval a teď nějak nevěří tomu, že by to šlo znovu. Určitě je však prospěšné na pohyb nepřestávat myslet a časem si ho zase, i když v nové podobě, osvojit.
S naší myslí je to jiné. Ta je v pohybu spíš až moc. Podnětů z okolí přichází každý den tolik, až náš mozek někdy pociťuje v klidovém období abstinenční příznaky. A tak mu pošleme alespoň nějaký podkres jako kulisu. Tady se však naopak vyplatí zastavit a zkusit zrelaxovat. Důkladně se zamyslet nad tím, co je pro nás důležité a až potom to uvést do pohybu. Pokud tedy nezasáhne vyšší moc a vše se nedá do pohybu mnohem dříve.
Nepodceňujte sílu svého pohybu. I zdánlivě nepatrné pohyby vašeho těla nebo mysli, mohou nastartovat kýženou životní změnu. Pokud se vám bude zdát, že vám váš běžný režim neumožňuje hýbat se dostatečně, hýbejte se tak, aby vám to bylo příjemné a nestresovalo
vás to. Je jedno, že zatím nedosahujete času, který byste tomu chtěli věnovat. Důležité je začít!


Pohyb po poškození míchy

U lidí s poškozením míchy jsou, stejně jako u běžné populace, časté problémy s přibýváním na váze, vysokým cholesterolem nebo vysokou hladinou glykémie. Častá je také náchylnost ke kardiovaskulárním onemocněním. Pasivní přístup k pohybu může těmto obtížím ještě „napomáhat“. Ukazuje se, že běžné činnosti každodenního života nejsou dostatečnou zátěží pro udržení fyzické zdatnosti. Proto právě cílený pohyb, pravidelná aktivita a cvičení, velice napomáhá snižovat rizika zdravotních problémů a zvyšovat soběstačnost.
Stále by ale mělo jít o radost z pohybu, využití potenciálu a jeho rozvíjení. Právě benefity pohybových aktivit jsou velice silným nástrojem k naplnění zdravého životního stylu.

Pravidelná fyzická aktivita dle studií:

  • posiluje svalstvo a zvyšuje pohyblivost
  • napomáhá k udržení hmotnosti, upravuje hladinu glykémie a snižuje rizika kardiovaskulárního aparátu
  • snižuje bolesti
  • zlepšuje spánek a náladu

Pokud máte možnost věnovat se pohybové aktivitě, je dobré využít všech pozitivních aspektů, které cvičení nabízí. S nastavením správného režimu vám může pomoci některý z pohybových terapeutů Centra Paraple. Společně proberete individuální úpravu pohybového programu, nastavení jednotlivých pomůcek, různé tipy a zkušenosti. Možností je mnoho a vhodná aktivita se dá najít skoro pro každého.

Doporučení pro osoby se spinálním poškozením:

  • pro udržení fyzické zdatnosti je doporučena 2x týdně aerobní zátěž mírné až střední intenzity po dobu 20 minut + 2x týdně silové cvičení zaměřené na hlavní funkční svalové partie (každá partie 3 série po 10 opakováních)
  • jako prevence kardiometabolických onemocnění je doporučena minimálně 3x týdně mírná až střední zátěž aerobního charakteru po dobu 30 minut

Možnost aerobního zatěžování nám dávají různé trenažery - běžkařský, veslařský, rotren, krankcycle. Nabízí se i venkovní varianty jako handbike. Ale proč jako tréninkovou jednotku nevyužít i náročnější projížďku na vozíku? Pokud nemáte možnost navštěvovat posilovnu, pak se dá silové cvičení provádět v upravených podmínkách i doma. Nejčastěji pomocí odporových gum, které jsou velmi dobře dostupné. Pokud vám nevyhovují činky, existují závaží s pískem na zápěstí, láhve s vodou atd. Pravidelným cvičením si vytvoříte rutinu a najdete ideální způsob jak si cvičení individuálně přizpůsobit. Je také dobré nezapomínat na adaptaci organismu a cvičení obměňovat, nezapomínat na různorodost a zábavnost, měnit zátěž, počet opakování a nebát se trochu experimentovat.

Pobytové aktivity v Centru Paraple

Centrum Paraple nabízí mnoho pohybových aktivit. Cílem pohybové terapie je zkoušení nových pohybových dovedností, předávání informací o možnostech pohybu a motivace k zařazení pohybové aktivity do běžného života. Neopomenutelnou součástí je také spolupráce s nutriční specialistkou Anetou Sadílkovou, která doplňuje informace o vhodné výživě.

Magazín_pohyb

Posilovna a další

Nejvíce využívanou pohybovou aktivitou je v Centru Paraple speciálně vybavená a uzpůsobená posilovna.
Posilování rozhodně není jen o tom nabrat svaly a vypadat dobře. Je i o kontaktu s lidmi. Sejít se s přáteli, strávit spolu čas při užitečné činnosti a jako benefit posílit svalstvo a cítit se lépe.
Cvičení v posilovně bývá zaměřeno na různé cíle, často se však týká posílení konkrétních svalových skupin, díky kterým dojde ke zlepšení soběstačnosti (např. přesuny). Proto je také velice důležitá interdisciplinární spolupráce všech úseků Centra Paraple – v tomto ohledu především pohybového, ergoterapie a fyzioterapie.
V jarních a letních měsících přibývá také možnost využití venkovní posilovny.
V roce 2019 ji využilo 274 klientů, a to 2 163 vstupy.
Klienti na pobytu ale mají daleko více možností. Na programu jsou různá skupinová cvičení, stolní tenis, florbal, hipoterapie, plavání, potápění, boccia, lukostřelba, kvadrugby, handbike či lehokolo a další. Každý si tak může vybrat aktivitu, která ho zajímá, baví nebo kterou si chce vyzkoušet.

Výživové poradenství

Klienti se také mohou účastnit výživového poradenství (skupinového či individuálního). Doví se, jak upravit jídelníček, aby hubnutí, přibírání či udržení váhy bylo efektivní.
Pokud mají zájem, mohou se nechat změřit na bodystatu. K měření je využíván přístroj Quadscan 4000, který měří zastoupení svalové a tukové hmoty a množství vody v těle. Pro osoby po poranění míchy jsou jednorázové výsledky bohužel trochu zkreslené, ale jsou dobré jako základ pro porovnání v dlouhodobějším horizontu. Lze z nich pak vyčíst, jak se složení těla změnilo oproti předchozím měřením.
V roce 2019 se 83 klientů zúčastnilo výživového workshopu a 14 individuálního
výživového poradenství.

Tématické programy

Pokud zrovna celou zemi nezasáhne virová pandemie, pak každý rok pořádáme osm tematických programů zaměřených na pohybové aktivity. Dva jsou cílené na lyžování, dva na cyklistiku, jeden na splouvání řeky, potápění, jízdu na čtyřkolce a pak je tu ještě týden pohybových aktivit.
Programy koordinují pohyboví terapeuti, ale účastní se jich i další pracovníci Centra Paraple, z každého úseku alespoň jeden (sociální pracovník, psycholog, osobní asistent, sestra, ergoterapeut, fyzioterapeut).
Programy jsou primárně určeny pro nové klienty. Nabízí jim seznámení s novým typem pohybové aktivity, ale i možnost vyzkoušet bydlení mimo komfort svého domova a čelit bariérám s vědomím, že vše se dá zvládnout. Navíc zde mají příležitost setkat se i s klienty, kteří jsou na vozíku delší dobu a kteří jim mohou předat zkušenosti, rady a tipy. A třeba i najít nové přátelé. Celkově jde o předání a sdílení síly, vytrvalosti, odhodlání a naděje.
Každý má možnost se někam posunout, jen někdy potřebuje impulz.
V roce 2019 se tematických programů zúčastnilo 65 klientů.

Splouvání řeky

Spolupráce pohybového úseku a ergoterapie

Ergoterapeuti se s kolegy z pohybového úseku vídají za účelem spolupráce v rámci přípravy a zajištění tematických programů, ale zejména během běžného pobytu. Zapojují se do procesu výběru sportovních pomůcek, jejich úpravy, využití a zvládnutí sebeobsluhy (např. přesuny do pomůcky). Již při vstupním ergoterapeutickém vyšetření se klienta ptají na jeho koníčky a trávení volného času. V odpovědích se často objevuje sport. Tuto oblast jako celek přenechávají pohybovým terapeutům („sporťákům“), pokud si však klient přeje konzultovat výběr nové sportovní pomůcky, vnášejí do procesu vlastní pohled. Novou pomůcku (ať už sportovní nebo klasickou kompenzační) berou jako další krok ke svobodě vozíčkáře a k jeho aktivnímu zapojení do života. A pokud chce klient žít aktivně, nesmí ho nic omezovat. Takový dekubit dokáže vozíčkáře omezit na všech frontách, kdy kromě zamezení sportovních radovánek dochází také ke snížení soběstačnosti v rámci běžných denních aktivit. Proto se při výběru pomůcek ergoterapeuti spolu s klienty zaměřují na správné rozměry, vhodně zvolené komponenty a zohledňují také čas strávený v pomůcce tak, aby byl klient v bezpečí a nehrozily mu následné komplikace s otlaky. Vždy je třeba zajistit dobré rozložení tlaku na hýždě (využití Pressure Mapping System – podložka zobrazující tlak na sledovanou oblast), tedy použití podsedáku. Existuje více variant - od základního pěnového podsedáku, přes ty z paměťové pěny, až ke kvalitnějším antidekubitním polštářům, například vzduchovým a jiným. Výběr je zcela individuální, vždy dle potřeb klienta. Také je třeba myslet na ostatní místa na těle, kde by otlak mohl vzniknout. Je důležité zkontrolovat i postavení horního trupu, které lze ovlivnit nastavením nebo vypodložením zádové opěrky.
Ve své praxi se ergoterapeut běžně zabývá nastavením vozíků, své poznatky tak může využít i u sportovních pomůcek. Při samotném nastavování pomůcky klientovi na míru je nezbytné správně upravit posturu sedu, která je odrazovým můstkem pro následný pohyb. Pohybový výkon je nastavením pomůcky přímo ovlivněn, stejně tak i klientův zdravotní stav. Při dlouhodobém a opakovaném používání nevhodně nastavené či vybrané pomůcky může dojít ke značným zdravotním obtížím. Když budete běhat ve špatně padnoucích botách, nikdy nedoběhnete tak daleko, jak byste mohli, a ještě se vám udělají puchýře. Takto jednoduše si to lze představit. Otázkou, kterou nelze opomenout, je i to, zda klient zvládne používat sportovní pomůcku samostatné (do této oblasti se počítá i přesun do/z pomůcky). V rámci ergoterapie je možné, ještě před pořízením samotné pomůcky, přesun natrénovat, a to s dopomocí, jinou kompenzační pomůckou či samostatně. Již při výběru je možné některé komponenty volit tak, aby klient samostatný přesun zvládl.

Příklady dobré praxe

Petr Kobza - běžkařský trenažer

Jak dlouho používáte SkiErg?
SkiErg používám něco málo přes rok, přesně od 14. 2. 2019.

Kde jste se o něm dozvěděl, kde jste si ho koupil/půjčil?
Se SkiErgem jsem se setkal na pobytu v Parapleti, a protože mě tento stroj oslovil, pořídil jsem si ho i domů. Zakoupil jsem si ho od paní Daniely Nacházelové, která tyto stroje prodává.

Co vám pohyb na tomto trenažeru dává?
Díky cvičení na běžkách se cítím celkově lépe. Kombinuji ho s cvičením na motomedu, který mám už více než 10 let. Mé domácí cvičení je tak komplexnější – zapojuji různé svaly. Určitě se o něco zlepšila vytrvalost a možná i fyzická síla obecně.

Pomáhá vám posilování na SkiErgu i v činnostech každodenního života?
Co se týká přínosu v každodenním životě, tak jsem nezaznamenal žádné výrazné posuny. Možná přesuny jsou o něco lepší, ale jinak jde především o to, že se fyzicky cítím lépe.


Adam Musil - kvadrugby

Kde jste na kvadrugby poprvé narazil? Kdo vás pro něj nadchl?
Poprvé jsem se o kvadrugby doslechl už na spinální jednotce v Motole, a poté něco málo v Rehabilitačním ústavu Kladruby. Celou dobu jsem si myslel, že je to sport spíš pro paraplegiky, což ovlivnilo můj přístup k němu. Naštěstí v Centru Paraple jsem si doplnil informace, když jsem potkal dva hráče v posilovně, a zjistil, že se jedná o sport převážně pro kvadru.

Jak dlouho už kvadrugby hrajete?
Poprvé jsem se byl podívat na vánoční turnaj v roce 2015. A hned od ledna nebo února 2016 jsem se začal rugby věnovat co to dá. Dodnes mě mrzí, že jsem nezačal dřív.

V jakém týmu hrajete a jaká je v něm atmosféra?
Jsem vedený v týmu Prague Robots. Nálada je přátelská. Před turnajem nebo ligou bývá trochu dusněji, ale kde ne, že jo…

Co vám kvadrugby dalo do života? Ovlivnilo vás nějak i v činnostech každodenního života?
Posunulo mě velmi vpřed. Jak fyzicky, tak hlavně psychicky. Hodně věcí se okouká od spoluhráčů, fígle a zkušenosti. Přeci jen, je to taková studnice q-znalostí. Co jsem hodně obdivoval ze začátku bylo to, jak se po tréninku každý sám naložil do auta a v klídku odjel, což nováčka nakopne k větším výkonům. A navíc je tam strašná sranda. Jsou tam krásně vidět rozdíly našich lézí, což je i pro „civilisty“ docela poučné.

Pohyb pohledem ergoterapeuta

3 hlavní body:

  • Postura sedu - správné nastavení pro výkon i zamezení zdravotních komplikací
  • Prevence dekubitů - odpovídající rozměry pomůcky a dostatečné „vyměkčení“
    predilekčních míst
  • Soběstačnost - ovládání pomůcky a přesun (možnost přidání dalších komponent - fixační
    pásy, úchopové rukavice, …), naložení a vyložení pomůcky do a z automobilu