V posledních desetiletích bylo zaznamenáno zvyšující se procento pacientů s gastroezofageálními onemocněními (gaster = žaludek, ezofagus = jícen).
Tento nárůst souvisí nejen s rozvojem vyšetřovacích a zobrazovacích technik, ale také s životním stylem. Tyto obtíže se totiž často váží na západní způsob života, tzn. na množství a kvalitu přijímaných potravin a na nízkou denní pohybovou aktivitou.
Původ těchto onemocnění je multifaktoriální a jsou považována za jedna z nejnákladnějších, kvůli množství a dlouhodobosti léčby.
Aktuálně se tato onemocnění objevují u 30 % dospělých.

Zdroj: Magazín Paraple, říjen 2018
Text: Hana Melicharová, vedoucí úseku fyzioterapie

Také u našich klientů přibývající obtíže spojené s trávením pozorujeme.
V lednovém vydání jsme vás seznámili s problematikou nadýmání a plynatosti a dnes vás chceme informovat o dalších možných komplikacích, které s trávením souvisí a představit vám i jiné možnosti jejich řešení, než jen pomocí léků.
Běžná praxe totiž ukazuje, že když člověka pálí žáha, zajde si do lékárny pro antacida a tím má problém „vyřešen“. On ale vyřešen není. Při déle trvajících obtížích je potřeba konzultace lékaře, následně případně fyzioterapeuta.
Vše výše uvedené nás vedlo k tomu, abychom se obrátili na Petra Bitnara, uznávaného odborníka na tuto problematiku, s prosbou, aby v Centru Paraple uspořádal jednodenní kurz nazvaný Terapie bránice se zaměřením na léčbu gastroezofageálního refluxu jícnu.
Podařilo se. Kurz se na začátku září uskutečnil a my jsme ho opět otevřeli i pro kolegy z ostatních pracovišť.
Dozvěděli jsme se na něm mnoho zajímavých vstupů, které se určitě poměrně výrazně promítnou do terapií s našimi klienty.

Reflux jícnu. Co to je?

Jedním z nejčastějších gastroezofageálních onemocnění je právě gastroezofageální refluxní choroba (GERD). Jedná se o stav, kdy dochází k zpětnému návratu obsahu žaludku, dvanáctníku či tenkého střeva zpět do jícnu.
Většina z nás tyto obtíže částečně zná jako tzv. pálení žáhy. Avšak může jít o hlubší problém. Při takovýchto opakovaných neléčených obtížích může docházet k obtěžujícím komplikacím jako je již zmíněné pálení žáhy, návrat spolknuté potravy zpět do úst bez zvracení, ale i ke změnám sliznice nebo dokonce vzniku adenokarcinomu jícnu či Barrettova jícnu (prekanceróza).
Pyróza (pálení žáhy) se vyskytuje až u 83 % pacientů. Kromě toho jsou popsány i jisté mimojícnové symptomy jako například laryngitida (zánět hrtanu), „žaludeční astma“, chronický kašel, zvýšená kazivost zubů nebo třeba tinnitus (zvonění v uších). To vše dokáže způsobit kyselá šťáva, která se dostává zpět do jícnu a výše.
A aby diagnostika této choroby nebyla tak jednoduchá, tak existuje mnoho pacientů bez těchto příznaků. Může se ale projevit i např. pocitem tělesa v krku, chrapotem, chronickým kašlem nebo pocity bolesti na hrudi nekardiálního původu.
Lidské tělo má antirefluxní bariéru, což je jakási skupina anatomických a mechanických prostředků, které brání sliznici jícnu před kyselým obsahem žaludku. Konkrétně se jedná o dolní jícnový svěrač, ostrý Hissův úhel a krurální část bránice.
V celé této problematice hraje hlavní roli bránice. Jde o plochý sval, který má v těle několik důležitých funkcí – působí jako hlavní dýchací sval, dále plní roli posturální a v neposlední řadě pracuje jako svěrač.
Bohužel, v dnešní době bývá bránice, v důsledku snížené kondice, případně i jiných obtíží, poměrně často oslabená.
A s jejím oslabením přichází oslabení všech jejích funkcí. Především s dopadem na změnu dechu (člověk používá spíše horní typ dýchání a přetěžuje tak pomocné dýchací svaly, nežli abdominální dýchání důležité pro udržení kvalitní postury) a posturální funkci s důsledky na pohybový aparát. Všechny tyto dysfunkce se odráží i na zhoršené činnosti dolního jícnového svěrače, který pak špatně plní svůj úkol a propouští tekutinu zpět.

žaludek

Existuje řešení?

Terapie je ve většině případů symptomatická (zaměřená na příznaky) a jsou při ní podávána určitá farmaka. Základem této léčby je potlačení kyselosti tekutiny dostávající se zpět do jícnu. Mezi nejčastější léky předepsané lékařem patří tablety působící jako inhibitory protonové pumpy (PPI). Jejich předepsané množství se za poslední roky zdvojnásobilo. Nadužívána jsou i volně prodejná antacida, léky, které si jdete koupit při pocitu pálení žáhy.
Dále je zde i možnost léčby kauzální (zaměřené na příčinu). Ta bývá většinou chirurgická. Nicméně kauzálně vám v určitých případech může pomoci i fyzioterapeut, který vychází ze somatoviscerálních a viscerosomatických vzorců (soma = tělo, viscera = vnitřnost).
Mezi vnitřními orgány a pohybovým systémem totiž existují úzké vazby. Jedná se o vzájemný funkční vztah, kdy jeden systém může ovlivňovat druhý a naopak. Onemocnění orgánu se tak promítá do pohybového systému konkrétním, tzv. viscerálním, vzorcem. Tyto poruchy jsou indikací k viscerální terapii s následnou léčbou na muskuloskeletálním (svalovo‑kosterním) systému.
Špatně vyvážené tlaky mezi hrudní a břišní dutinou, narušení rovnováhy bránice, pánevního dna a dutiny ústní se většinou podílí na nesprávné funkci dolního jícnového svěrače a následně na zvýšeném napětí některých orgánů. S tím se současně blokuje nejčastěji hrudní páteř, která souvisí s uložením orgánů a jejich projekcí (blokády Th 6, Th 7 atd.). Proto je často potřeba doplnit terapii i o mobilizaci kloubů.
Dalším přístupem k řešení obtíží s refluxem může být i respirační fyzioterapie. Trénink dechového stereotypu totiž příznivě ovlivňuje příznaky GERD.

Důležitý je i režim

Z režimových opatření je pacientům doporučována změna životního stylu. Co se týká dietních opatření, je vhodné vyloučení stravy, která ze zkušenosti vyvolává příznaky, potom také čokolády, kávy, citrónové šťávy, alkoholu a cigaret.
Další radou je zvýšení pohybové aktivity. Při cvičení, ale i pracovní aktivitě dochází k přechodu od hrudního dýchání k dýchání abdominálnímu (tzv. do břicha), více se zapojuje bránice, zlepšuje se funkce svěrače a následně dochází ke zlepšení pH v jícnu.
Pacientům je často doporučováno i výraznější podložení hlavy při spánku. To ale přináší výsledky jen pacientům s nočním refluxem. Většina pacientů však trpí refluxem přes den, kdy jsou ve vzpřímené poloze a podkládání hlavy v noci je tak pro ně bez efektu.
Rizikovým faktorem refluxu je krátký čas mezi večeří a spánkem. Obecná doporučení udávají, že vhodné je jíst poslední jídlo zhruba 3 hodiny před spánkem.

Použitá literatura:

VELA F. M., RICHTER E. J., PANDOLFINO E. J. et al, Refluxní choroba jícnu ‑ GERD, Grada, 2015, ISBN 978‑80‑247‑4063‑8
BITNAR P., Viscerosomatické somatoviscerální vztahy in P. KOLÁŘ, Rehabilitace v klinické praxi, Galén, 2009, ISBN 987‑80‑7262‑657‑1
BITNAR P., Terapie bránice se zaměřením na léčbu gastroezofageálního refluxu jícnu, poznámky z kurzu, 9/2018

Neházejte bolesti břicha a problémy s trávením či vyprazdňováním za hlavu! Mluvte o nich se svým lékařem, případně fyzioterapeutem. Konzultovat je můžete i v Centru Paraple.