Spánek

Co je nejsladší na světě? Spánek

1. června 2018
Co je nejsladší na světě? Spánek


Zdroj: Magazín Paraple, červen 2018

Text: Petra Hladíková, zdravotní sestra, a Lenka Honzátková, metodička spinální problematiky

Spánek je většinou považován za pasivní část dne a jeho význam se značně podceňuje. Nedostatek spánku vede k ospalosti přes den, činí člověka zapomětlivým a zpomaluje reakce a koncentraci, což může vést např. ke zhoršení výkonu v práci nebo škole či nárůstu různých nehod.
Je prokázané, že člověk, který dlouhodobě kvalitně nespí, strádá psychicky i fyzicky. A je také více ohrožen civilizačními chorobami, jako je obezita, cukrovka, infarkt nebo je náchylnější na kolísání nálad a vznik deprese. Lidé, kteří spí v omezeném množství, mají kratší život.

Trocha teorie o spánku

Všechno živé na této planetě potřebuje ke svému životu spánek. O jeho blahodárných účincích na tělo není pochyb.
Zdravý spánek umožňuje regeneraci každé buňky lidského těla. Pro lidi i jiné živočichy je natolik důležitý, že někteří bez něj umírají. Je tedy nezbytnou součástí života.
Spánek považujeme za fyziologický stav vědomí, jehož hlavní funkcí je energetická úspora a regenerace. Je to jedna ze základních biologických potřeb organismu.
Průměrný jedinec prospí celou jednu třetinu života. Potřeba spánku je však u každého velice individuální. Zdravý člověk spí denně v průměru 6 ‑ 8 hodin. V populaci jsou ale také někteří jedinci, kteří spí dokonce déle než 9 hodin, ale rovněž ani nanejvýš 5 hodinový spánek není výjimkou.
Důležitou roli hraje věk, neboť potřeba spánku se během života výrazně mění. Zatímco kojenec potřebuje spát 18 ‑ 20 hodin, dítě předškolního věku již jenom 12 hodin a u dospívajícího by délka spánku měla činit cca 8 hodin denně.
Pokud bychom chtěli přiřadit délky spánku jednotlivým věkovým skupinám, pak bychom museli konstatovat, že se zvyšujícím se věkem potřeba spánku klesá.

Fáze spánku

Spánek za normálních okolností probíhá v určitých cyklech. Každý cyklus trvá asi hodinu a půl a skládá se ze dvou fází – REM a NREM (non REM).
Tyto fáze od sebe můžeme snadno odlišit pomocí vyšetření EEG (elektroencefalografie). Můžeme je ale také vidět prostým pozorováním spícího člověka.

REM fáze

Poznáme ji podle toho, že dotyčný nepravidelně dýchá a pohybuje očima. Srdeční frekvence se zvyšuje na hodnoty blížící se bdělému stavu, stejně jako dýchání však i tepová frekvence může být nepravidelná.
Během REM fáze se zdají „živé“ sny, a pokud dotyčného probudíme, s velkou pravděpodobností si bude sen pamatovat.
REM fáze je důležitá pro obnovení duševních sil a u zdravého člověka se během noci objeví minimálně třikrát.

NREM fáze

Fáze, která není tak „aktivní“, se skládá ze čtyř dalších stadií, která na sebe navazují a během kterých se spánek stále více prohlubuje. Během NREM fáze je aktivita mozku poměrně nízká a dochází spíše k obnově fyzických sil.
V průběhu noci dochází ke zkracování třetího a čtvrtého stadia NREM fáze a prodlužování REM fáze. Tuto změnu můžeme interpretovat tak, že v první polovině noci dochází zejména k načerpání fyzických sil, kdežto druhá polovina noci obnovuje více síly duševní.

Kvalita spánku po poranění míchy

Studií o kvalitě spánku lidí po poranění míchy je mnoho. Výzkumníci, kteří se touto problematikou zabývají a kteří testovali stovky klientů po míšním poranění potvrdili, že spánek lidí s poraněním míchy je častěji méně kvalitní, než spánek populace bez neurologických problémů. Narušení fyziologického spánku uvádí 60 % jedinců s tetraplegií.

V čem je to jiné

Poruchy spánku spojené s poruchou autonomního systému

Krční míchou procházejí kromě senzitivních a motorických drah také autonomní nervové dráhy ovlivňující činnost orgánů a produkci hormonů, také spánkového.
Poruchy spánku spojené s poruchou autonomního systému jsou nepříliš známou problematikou jedinců po poranění míchy v krční oblasti, projevující se problémy s cirkadiální rytmicitou (přirozený denní rytmus).

Produkce spánkových hormonů

Nejčastějším problémem tetraplegiků spojeným s poruchou autonomních funkcí je porucha produkce spánkového hormonu melatoninu.
Po poranění míchy v krční oblasti se uvolnění melatoninu v těle snižuje, případně se neuvolňuje vůbec.
Tato změna v biologickém neboli cirkadiánním rytmu těla vede k tomu, že jedinec náležitě necítí únavu a potřebu spánku. Častým problémem je prodloužené usínání a nespavost.
Hladinu melatoninu rovněž snižují některé léky, zcela paradoxně i prášky na spaní (např. Diazepam), nebo antidepresiva.

Regenerace a udržení svěžesti díky melatoninu
Melatoninu se někdy přezdívá spánkový hormon. Jeho produkce začíná kolem 22. hodiny a ustává nad ránem.Bývá ale nazýván i hormonem mládí. A to plným právem, jelikož jeho produkce s přibývajícím věkem klesá.Pro správnou tvorbu melatoninu je důležité, aby byla v v místnosti, kde spíte, co největší tma a aby vás nic nerušilo (hovor lidí ve vedlejší místnosti, zvuky televize, světlo pouličních lamp apod.).

Vymizení fyziologickéhokolísání teploty

Porucha kolísání teploty má na spánek také vliv. Fyziologicky je teplota těla nejvyšší v pozdních odpoledních hodinách, kolem čtvrté ranní klesá na minimum a před probuzením opět stoupá.
Porušení fyziologického rytmického snižování teploty souvisí také s poruchou autonomního systému u tetraplegiků a může ovlivnit kvalitu spánku.

Zvýšené noční močení

Bylo prokázáno, že u tetraplegiků je produkce moči nižší vsedě než vleže.
Během polohy vleže totiž dochází k rozložení tekutiny, zvýšenému objemu krve v oběhu, zvýšení tlaku a poklesu antidiuretického (snižujícího tvorbu moči) hormonu. Tento mechanismus tak zapříčiňuje zvýšené noční močení.
Navíc vyšší odchod moči přes noc může mít významnou spojitost s ranními hypotenzemi, které komplikují vstávání a celkové fungování v dopoledních hodinách.

Bolest

Jednou z nejčastějších příčin narušujících spánek je bolest, která může být různého charakteru. Může jít o nespecifické viscerální (útrobní) bolesti břicha, bolesti vznikající z přetížení horních končetin, neuropatické bolesti atd.
Je dokázáno, že lidé, kteří často trpí bolestí, mají prodloužené usínání, kratší délku spánku a jeho horší kvalitu.
Z nevyspání může být člověk méně odolný vůči bolesti a naopak bolest může způsobovat nevyspání. A je tu začarovaný kruh, který je ale důležité narušit, aby dlouhodobě nezpůsoboval psychické i fyzické vyčerpání.

Noční můry

Noční můry nebo extrémně živé sny jsou dalším příkladem problémů vyplývajících ze stresového syndromu souvisejícího s prožitím těžkého traumatu.
Člověka o nich většinou informuje asistent nebo rodina, často poté, co hledá příčinu ranní únavy či vyčerpání.

Spánková apnoe

Apnoe (lapání po dechu) je jedním z nejzávažnějších spánkových problémů klientů po poranění míchy. Člověk při ní v podstatě přestává dýchat. Následkem toho se budí – probíhá tzv. mikroprobuzení, při kterém se dech obnoví.
Za hodinu se tento proces může zopakovat i více než stokrát. A člověk se pak ráno cítí unavený.
Toto onemocnění narušuje přísun kyslíku, kvalitu spánku i celkové zdraví (zvyšuje např. výskyt diabetu, infarktu apod.).
Spánkovou apnoí často trpí lidé, kteří chrápou.
Tomuto velmi specifickému a obsáhlému tématu a jeho možnému řešení věnujeme samostatný článek v příštím vydání Magazínu. Těšit se můžete na příspěvek neurologa, MUDr. Martina Pretla.

Co udělat pro lepší spánek

Nalezení pomoci při poruchách spánku bývá, bohužel, často poměrně obtížné.
Podstatnou roli má ale zajisté úprava životosprávy. Tak, jak se chováme přes den, tak budeme usínat a spát.
Je prokázáno, že pravidelný pohyb, vyvážená strava či snížení stresu jsou faktory, které dobrému spánku prospívají.
Doporučována bývá i pravidelnost, takže můžete zkusit změnit své spánkové návyky tím, že budete chodit spát a vstávat ve stejnou dobu. Navíc se zdá, že to pomáhá i s produkcí zmiňovaného melatoninu.
Před spaním se rozhodně vyvarujte kouření a konzumaci kávy a dalších nápojů s obsahem kofeinu, jelikož nikotin a kofein jsou látky, které, mimo jiné, snižují hladinu melatoninu. Stejně tak ale i některé vitamíny, zejména vitamín B12.
Využijte i jiné, např. relaxační, metody podporující spánek, poslouchejte hudbu, čtěte si. Avšak pozor ‑ světlo, které vydávají elektronické přístroje, jako jsou tablety, mobily, televize apod., brání hladině melatoninu v přirozeném stoupání a tím pádem narušuje spánkový režim. Tím, že tyto přístroje sledujete těsně před spaním, si způsobujete problémy. Ať už obtíže s usínáním či horší kvalitou spánku.

Zvýšené noční močení je důležité řešit pravidelným cévkováním. Zadržení moči totiž může způsobit autonomní dysreflexii (zvýšení krevního tlaku na podkladě dráždivého impulzu pod místem míšního poranění, velmi nebezpečný stav).
Pokud máte pocit, že vás noční močení omezuje příliš, nebo máte výrazné ranní hypotenze, konzultujte tento problém se spinálním urologem kvůli nastavení vhodné léčby.

Pro řešení bolestivých stavů je důležité odhalit jejich příčinu a snažit se jí odstranit. Bolest, obzvláště ta neuropatická, je velmi speciální oblast, kterou je potřeba konzultovat s odborníkem, nejčastěji neurologem.
Bolest je důležité individuálně mapovat a zjišťovat, jak kvalitu spánku ovlivňuje.
Tématu bolest jsme se věnovali v minulém vydání našeho Magazínu.

Přetrvávající problémy s nočními můrami je vhodné řešit s psychologem či psychoterapeutem.
Dalším nočním specifikem osob s poraněním míchy je nutnost pravidelného polohování, aby se předcházelo otlakům.
Je dobré snažit se plánovat dobu polohování tak, aby co nejvíce kopírovala spánkový rytmus a aby vznikalo co nejméně přerušení.
Pro kvalitní spánek je také velmi důležitá vhodná matrace.

Doufáme, že jsme vám vysvětlili význam spánku a jeho kvality pro zdravý a spokojený život a také jinakosti, se kterými se v této oblasti potýkají osoby s poraněním míchy.
Budeme velmi rádi, pokud podpoří a motivuje ty, kteří se spánkem bojují, aby tento problém začali řešit.

Spánková laboratoř

Svůj stav můžete konzultovat také přímo na specializovaném pracovišti. Říká se mu spánková laboratoř. Existují dva typy.

  1. Screeningová

    Zde se poruchy spánku vyšetřujízákladním přístrojem, tzv. polygrafem. Ten vyšetřuje nasycenost krve kyslíkem, frekvenci tepu pacienta a proud vzduchu směřující ústy.Dále zaznamenává frekvenci a délku trvání apnoických pauz (kdy pacient ve spánku nedýchá).V místnosti je také mikrofon, který sle‑duje zvukové projevy chrápání.Vyšetření se absolvuje přímo v labora‑toři, nebo si klient může přístroj odnést do domácího prostředí. Tím se pro něj vyšetření stává mnohem komfortnějším.
  2. S vyšším vybavením

    V tomto typu laboratoře jsou sledovány i další ukazatele. Vybavení se používá například i pro tzv. polysomnografii, tedy vyšetřování neurologickými senzory (EEG a EMG). Snímají se také pohyby končetin a očí a celé vyšetření se doplňuje i záznamem na video.
    Ambulantní vyšetření ve spánkové laboratoři stojí obvykle mezi 600 a 800 Kč a většinou není hrazené pojišťovnou. Pokud má ale klient doporučení od lékaře (neurologa), pojišťovna ho proplácí.
    Kompletní polysomnografie, včetně analýzy výsledků, kontrolního vyšetření a doporučení terapie, pak vyjde na několik tisíc korun. Tato vyšetření jsou opět s doporučením lékaře hrazena pojišťovnou.
    Objednací doba do je různá. Pohybuje se od 3 týdnů až po dobu několika měsíců.
    Seznam spánkových laboratoří nejdete na http://operativa.cz/akreditovana‑‑centra‑diagnostiky‑a‑lecby‑poruch‑‑spanku/.

Zdroje:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5102283/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2848672
https://www.omicsonline.org/open‑access/sleep‑disturbances‑in ‑patients‑with‑spinal‑cord‑injury‑2161‑0533‑3‑1000164.php?aid=30767
http://www.spinalcordinjury‑paralysis.org/forums/viewtopic/11775/55103

Poradenství v Centru Paraple

Chcete lépe a kvalitněji spát a stále se vám to nedaří? Konzultujte svůj stav s námi. Řešení můžeme hledat i v rámci vašeho sociálně‑rehabilitačního pobytu. V případě zájmu se obracejte na Lenku Honzátkovou na e‑mailu 3hAJRdagc8m%C%5jWiyoO1p.

Odebírat newsletter

Podpořte nás

Život je jízda!

Pojeďte kousek cesty s námi.

Chci darovat