Zdroj: Magazín Paraple, duben 2021
Text: Lenka Honzátková, specialistka spinální problematiky Centra Paraple a Petra Laštůvková, vedoucí úseku fyzioterapie Centra Paraple.
U větší části pacientů, kteří nemoc zvládli v domácím prostředí, se neobjevují žádné dlouhodobé následky. Nicméně u některých osob jsou popisovány dlouhodobé projevy postižení plicní tkáně, dolních dýchacích cest, srdce a dalších orgánů.
Sami pacienti jako přetrvávající potíže nejčastěji označují únavu, dechové obtíže (pocity dušnosti, případně vnímání nespecifikovatelné dechové nepohody), kašel, bolest na hrudi, malátnost, mravenčení končetin, poruchy koordinace pohybu, bolesti hlavy, poruchy zažívání, úzkost, depresi a řadu dalších příznaků, které mohou trvat i několik měsíců. Specifické jsou také změny či ztráty čichu, chuti nebo zhoršení zraku. Zřídka jsou uváděny subakutní záněty štítné žlázy, projevující se bolestmi uší.
Často přítomná únava, poruchy spánku, pozornosti, paměti, a v důsledku toho snížená výkonnost, mnohdy komplikují návrat do aktivního života a plné soběstačnosti.
Nejčastější příčinou trvalých následků je většinou zánět plic, který způsobuje, že je aktivní plicní tkáň nahrazena vazivem (fibrotizace) a také zánětlivé poškození srdce (myokarditida).
Subjektivní pocity pacientů je však třeba kriticky zhodnotit a doplnit objektivním vyšetřením (laboratorním, zobrazovacím či funkčním). Dobrou zprávou je, že přetrvávající subjektivně vnímané potíže většinou nemají základ v trvalém poškození orgánů a v naprosté většině případů spontánně odezní.
Obecně lze říci, že po prodělání nemoci covid-19 je někdy potřebná delší rekonvalescence a návrat k normálnímu životu s běžnou zátěží by měl být postupný. Neexistuje žádná specifická léčba, kterou je možné dlouhodobé potíže ovlivnit a nastavení léčebného postupu je vždy individuální.
Potřeba péče v odborných ambulancích závisí na průběhu onemocnění a typu přetrvávajících potíží.
NENÍ TO JAKO DŘÍV?
Pokud po prodělání nemoci covid-19 vnímáte, že vaše tělo nefunguje tak, jak jste byli dříve zvyklí, cítíte se unaveni, během běžných denních i pohybových aktivit se zadýcháváte (máte pocit krátkého dechu, pocit, že s ním nevystačíte, že vám nejde se zhluboka nadechnout, vydechnout) a nevydržíte je vykonávat tak dlouho jako před nemocí, pak je vhodné váš stav konzultovat s ošetřujícím lékařem.
VYUŽIJTE DOMÁCÍ ZDRAVOTNÍ PÉČI A SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Pečovatelskou službu či osobní asistenci může doporučit praktický lékař na základě zhodnocení vašeho aktuálního stavu. Využijte je, i pokud je za běžné situace nepotřebujete. Se zajištěním a organizací obou služeb v místě bydliště vám mohou pomoci také sociální pracovníci Centra Paraple. Neváhejte se na ně obrátit.
ZPÁTKY DO KONDICE DÍKY FYZIOTERAPII A POHYBOVÉ TERAPII
Respirační fyzioterapie a další techniky
Techniky respirační (dechové) fyzioterapie jsou voleny podle vyšetření a aktuálních obtíží pacienta. Výhodou je vyšetření pacienta spirometrem. Získá se tak přehled o tom, jak je na tom s kapacitou plic či silou nádechových a výdechových svalů. Tyto a další důležité parametry pomohou nastavit vhodnou terapii i vybrat správnou dechovou pomůcku (trenažer). Techniky respirační fyzioterapie jsou cíleny na podporu optimálního dechového vzoru v klidu i během běžných denních a pohybových činností, na trénink dýchacích svalů a u pacientů se zahleněním na usnadnění odkašlání. Cílem respirační terapie je minimalizovat nejen následky dlouhodobé imobilizace, ale také snížit výskyt dušnosti a únavy, zvýšit svalovou sílu respiračních svalů, zlepšit adaptaci na fyzickou zátěž a usnadnit provádění běžných denních činností. Respirační trenažery slouží k tréninku dechových svalů, zlepšují jejich kondici. Při správném použití mají pozitivní vliv na pohyblivost hrudníku, elasticitu a poddajnost plicní tkáně.
Pohybová terapie
Pohybová léčba se po prodělané infekci zaměřuje především na ovlivnění přetrvávajících negativních projevů, kterými jsou zejména únava, dušnost a úbytek fyzické kondice. V rámci kondičního tréninku je využíván především silový trénink (2–3krát týdně, 2–4 sady po 8–12 opakováních) a vytrvalostní trénink (3–5krát týdně, na 60–80 % vrcholového maxima s postupným nástupem zátěže). V ideálním případě je léčba nastavena individuálně, podle fyzických a psychických možností pacienta, kterému je vhodná zátěž doporučena fyzioterapeutem či lékařem na základě předešlého vstupního zátěžového vyšetření a při zohlednění případných kontraindikací ke cvičení. Pokud je přítomna únava a dušnost i během běžných denní pohybových činností, je prováděn jejich nácvik s cílem nežádoucí projevy minimalizovat. U mnohých pacientů je nezbytné tyto činnosti provádět intervalově, tzn. daná aktivita je prokládána odpočinkovými pauzami, během kterých pacient provádí dechová cvičení pro podporu optimálního dechového vzoru, aby nad svým dýcháním získal kontrolu.
SLEDUJTE SVOU POHYBOVOU AKTIVITU
Nejlepším způsobem pro sledování pohybové aktivity je vedení pohybového deníku. Kromě délky a intenzity cvičení si zapisujte také subjektivní hodnocení daného tréninku. Využijte možnost hodnocení z pohybových trenažerů, chytrých hodinek a aplikací.
TELEREHABILATACE
I u pacientů v postakutní fázi nemoci je možné k ovlivnění fyzické i psychické kondice využít také telerehabilitaci a telecoaching. Oboje je možné využít jako doplněk v následné nemocniční péči nebo ambulantní plicní rehabilitace či jako formu domácího rehabilitačního programu se vzdáleným dohledem fyzioterapeuta či jiného odborníka. Více například na → https://www.distancni-terapie.cz či v článku Mobilní telerehabilitační kontejner – unikátní český projekt distanční terapie a telerehabilitace v magazínu Paraple.
DOPORUČENÍ PRO NÁVRAT KE SPORTOVNÍM AKTIVITÁM A VRCHOLOVÉMU SPORTU
Bezpříznakový průběh infekce
Nevyžaduje specializovanou léčbu, péči při ní poskytuje praktický lékař. U bezpříznakového průběhu je podstatné dodržení nařízené 10–14denní osobní izolace, během které je vhodné dodržovat omezení zátěže a celkový tělesný klid.
Doporučení: aktivní sportovci by měli u svého lékaře absolvovat obecné fyzikální vyšetření s cílenou anamnézou. Ten pak rozhodne o postupném návratu k zátěži a zváží doplnění základního kardiologického, plicního a krevního vyšetření. Začátek postupného návratu k zátěži je možný nejdříve jedenáctý den od pozitivního testu, tedy po ukončení osobní izolace a výstupní lékařské prohlídce bez abnormálního nálezu. Návrat k maximální zátěži je možný nejdříve sedmnáctý den od pozitivního testu.
Mírný a střední průběh infekce
Péči při ní většinou poskytuje praktický lékař. V případě lehkého průběhu se jako klíčové ukazuje dodržet 10–14 dní klidu bez zátěže jako prevenci následných komplikací. Praktický lékař také posuzuje potřebnou délku rekonvalescence a rozhoduje o ukončení pracovní neschopnosti. V případě potřeby indikuje základní laboratorní vyšetření (krevní obraz, CRP), rentgen plic či provede jednoduchý zátěžový test k objektivizaci dušnosti či zjištění skryté dechové nedostatečnosti. V případě závažných či déle trvající potíží také indikuje vyšetření ambulantním specialistou podle typu převažujících obtíží a předpokládaného orgánového postižení z důvodu vyloučení jiné příčiny (chronická obstrukční plicní nemoc, astma, plicní embolie, anémie, kardiální dušnost apod.).
Doporučení: po dodržení desetidenní izolace bez zátěže a za předpokladu uplynutí 7–10 dní od posledního dne, kdy byly přítomny příznaky, je možné začít s postupným návratem ke sportu. Doporučeno je absolvování obecného fyzikálního vyšetření s cíleným zaměřením na nalezení možných komplikací. Dále je vhodné před návratem k zátěži individuálně zvážit výstupní vyšetření lékařem – kardiologické, případně i pneumologické (Holter EKG, magnetická rezonance srdce, CT plic).
Závažný průběh infekce
Pacienti se závažným průběhem nemoci covid-19 jsou vedeni u praktických lékařů a ambulantních specialistů, a to podle přetrvávajících zdravotních obtíží. Péči nejčastěji zajištují ambulance pneumologů, infektologů, urologů, kardiologů, neurologů, chiatrů, geriatrů a rehabilitačních lékařů. Odborná péče je obvykle potřeba po dobu 3–12 měsíců, jen výjimečně déle. Typickým postižením pacientů se závažným průběhem nemoci je zápal plic (intersticiální pneumonie). U některých hospitalizovaných pacientů může docházet také k poškození srdečního svalu. Přesný mechanismus zatím není znám. Mezi zvažované teorie patří systémová zánětlivá odpověď nebo cytokinová bouře související s probíhající infekcí. Jako další možné příčiny jsou uváděny nedostatečné množství kyslíku při snížené funkci plic, tromboembolické komplikace v plicním krevním řečišti nebo virový zánět srdečního svalu. Symptomy tohoto poškození zahrnují bolest na hrudi se zhoršením při hlubokém nádechu, snížení dechových pohybů a bušení srdce. U pacientů po těžkém průběhu infekce covid-19, obzvláště těch, kteří vyžadovali hospitalizaci, se doporučuje komplexní vyšetření kardiologické, pneumologické a krevní. Někteří odborníci také upozorňují na nutnost vyšetření srdce magnetickou rezonancí.
Doporučení: omezení tělesné zátěže je nutné po celou dobu trvání příznaků a alespoň čtrnáct dní navíc ode dne jejich posledních projevů. Návrat k aktivitě (dávkování a dynamika) musí být postupný, individuální a řízený odborníky. Měla by mu předcházet důkladná multidisciplinární lékařská prohlídka a následně pravidelné kontroly ve specializovaných ambulancích.
NEODKLÁDEJTE PRAVIDELNÉ KONTROLY
Pravidelné kontroly u lékaře, jak jste byli zvyklí v minulosti, jsou vhodné i v době pandemie. Neodkládejte tedy kontroly ani u praktického lékaře, ani na dalších specializovaných pracovištích, kde řešíte své zdraví. Současné složité podmínky či strach z nákazy by neměly omezit nebo oddalovat potřebné návštěvy a vyšetření. Je velmi důležité předcházet komplikacím, které mohou chronická onemocnění přinášet. Udržet své zdraví v kompenzovaném stavu je to, čím také můžete zabránit potřebě urgentní péče a případné hospitalizaci.
JDE TO I JINAK
Pokud je návštěva vašeho lékaře složitá, zkuste se s ním domluvit na jiném řešení, než je osobní kontakt, např. telefonický rozhovor, skype hovor…, některé odběry krve může zajistit homecare apod.
PREVENCE JE ZÁKLAD
Mějte stále na paměti, že nejdůležitější je předcházení nákaze a dodržování platných doporučení. Těmi jsou: nošení respirátorů, mytí rukou, dodržování odstupů, omezení kontaktů, udržování se v dobré fyzické i psychické kondici a kvalitní spánek. Dále jezte pestrou stravu bohatou na minerály a vitaminy. Vhodné je doplňovat vitamin C, D a zinek, hořčík a vápník.
VAKCINACE
Očkování proti nemoci covid-19 se doporučuje také všem osobám, které prodělaly infekci SARS-CoV-2, a to obvykle za tři měsíce po onemocnění.