Spadla jsem ze stromu, z višně. Říkala jsem si, že ještě jednou říznu a řízla jsem, ale sebou. Bylo to z asi pěti metrů.

Text: David Lukeš, ředitel Centra Paraple
 
Eva (74)
 

Po úrazu jsem spadla ještě třikrát. Vždy, když jsem se zkoušela postavit. A dvakrát jsem si něco zlomila. Asi nízký tlak…

S mým životním partnerem jsme spolu byli 29 let. Zemřel dva roky po mém úrazu, neunesl to, probudila se rakovina. Už do Kladrub mi vezl snímky, že tam má stíny a já mu říkala: „Prosím tě, to máš špinavé.“ Potom se dostal do nemocnice, ležel tam jen 14 dní. V neděli jsem ho byla ostříhat, říkal mi, že tam teď dva umřeli a on že bude další. A za 4 dny opravdu zemřel. Ani jsem se s ním nerozloučila, cestování do nemocnice pro mě bylo kvůli vozíku komplikované.

Byt nemám přizpůsobený, musela jsem se přizpůsobit já. Dala jsem pryč akorát prahy a ve vaně mám takové pojízdné sedátko, abych se nemusela jen sprchovat. Teď bych potřebovala něco na kopce, Vršovice totiž mají všechno do kopce. 

Dříve jsem měla sen, že jsem chodila, mezi lidma. Teď už se mi to dlouho nezdálo. Celkově mám bezesné noci, je to asi těmi prášky.

Dělala jsem večerní školu, třikrát týdně, bylo to náročné, ještě s prací, ale užili jsme si spoustu srandy. Střední ekonomka na Vinohradech, je to asi třicet let nazpátek.

Ve večerní škole jsem potkala jednoho skvělého kamaráda, hodně cestoval, měl rád spíš kluky, a to se v té době moc nenosilo. Po jedné cestě do Jižní Ameriky onemocněl, nejspíš AIDS.  Jednou za mnou přišel, jestli by nemohl k doktorce do papírů napsat, že jsem jeho milenka, tak jsem mu říkala, jestli se nezbláznil, že by mě manžel zabil. Uznal, že je to hloupý nápad. Zemřel v osmatřiceti, v Chorvatsku, kde byl jako průvodce. Vrávoral na ulici, lidi si mysleli, že je opilý a potom upadnul a byl konec.

Nebo mi teď psala jedna spolužačka zprávu: „Nic nedělám, nikam nechodím, David má rakovinu v uzlinách, máma je dementní, bývalý manžel po mě chce milion.“

Nevím, proč se tohle děje těm nejlepším lidem… 

v průběhu rozhovoru zkouší paní Eva vaporizaci likvidního kanabidiolu

Když jsem bez bolesti, tak je to suprový, z chmur už jsem se dostala, ale když mě chytnou ta kolena, tak mě to opravdu otravuje a proto zjišťuji, jak se toho zbavit. Teď jsem byla jak drak, viď že jo (smích)?