Jsem zrovna na cestě na zkoušku. To je tady kousek v Hostivaři. Budeš si dělat nějaký záznam, ne, no tak to je super, že si to pamatuješ. Už se těším až zase budeme hrát. Naposledy jsme hráli u vás na zahradě, a to bylo po dlouhé době. Musím se rozezpívat, ale i rozehrát, nehrál jsem dlouho na kytaru, tedy dlouho, dva dny, ale využiju toho, že budu ve zkušebně dříve, aby byli kluci v pohodě. Zkoušíme nějaké covery Simona a Garfunkela, příští rok chceme jít ven s deskou. Zpívám vlastně jen anglicky. Anděl mi dal hodně práce, ale měl jsem pocit, že mému hlasu sedí nejvíce. Já se jinak bojím češtiny, to není zazpívej Kryla, to je pro mě jít na půl roku na logopedii.

Po pravdě jsem nucenou pauzu netrávil jako umělec, neskládal jsem, netvořil, pracoval jsem na stavbě u tchána, skoro tchána, budu se ženit až za tři měsíce. Myslel jsem si, že to umím, přeci jen táta byl zedník, ale zjistil jsem, že vlastně neumím nic. Včera jsem tam byl naposledy. Teď mě čeká konečně hraní.

Budu mít tour po zahradách fanoušků. Udělali jsme takovou výzvu a RedBull to zaštítil. Budu hrát solo, jen já a kytara, moc se na to těším. Baví mě setkání s lidmi, cestování už tolik není, už neblázním tolik jako za mlada… no za mlada, bude mi dvacet sedm let, mám narozeniny 27. 6. a jednou mě pozvala kamarádka na oslavu svých narozenin, kterou měla ve stejný den, ale nevěděli jsme to o sobě navzájem. Na té oslavě náš společný kamarád popřál i mě, nevěděli jsme to, ale nakonec nás to potěšilo.

Jinak tak šedesát procent koncertů hraju s kapelou, co byla u vás na zahradě. Kluci mají různé profese, jeden dělá v Rozhlasu, další v Supraphonu, nebo dokonce na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Martin Kudla (piano, kytara) má ještě kapelu No Distance Paradise, je to skvělá kapela!

U nás ve Vlachovicích mám fanoušky, to je jasné, jinak mě překvapilo, kdo chodí na naše koncerty. Jsou to spíš lidé třicet, čtyřicet plus, kolikrát i babičky, těší mě to! Někdy i holky… no, i kluci kolem dvaceti, ale pro náctileté už asi tolik nejsme, pod šestnáct chodí málokdy.

Bavíme se chvíli o koncertech, plánech, které zrušil nouzový stav a celosvětová pandemie.

Nick Cave, to je škoda, že to přesunuli, ale půjdeme za rok spolu. Byl jsem na koncertu před dvěma roky, takový pocit jsem při živém vystoupení nikdy neměl, něco se tam stalo a normálně jsem se rozbrečel, bylo to při skladbě Push The Sky Away a to jsem to ani neznal...

Jojo, Tash Sultana, s tou se mi stala v Melbourne haluz, h..no, dvě haluze se mi tam staly. První byla právě s ní. V roce 2014 jsem chodil hrát na Bourke Street, kde bylo spousta buskerů (pouliční umělec – busker) a jedna z nich byla Tash, byla tam se svým zesíkem a až dva roky na to jsem jí viděl na youtube. Ale druhá haluz byla větší. Ve stejnou dobu tam hrál Passenger, už začínal být známý a tak na svém facebook profilu vždy dával vědět den dopředu, kde bude hrát. A já se vydal ve stejný den a ve stejný čas, kdy on koncertoval, aniž bych něco věděl a vybalil jsem v poledne kytaru a zahrál jeho nejznámější písničku Let Her Go a lidi chodili kolem, usmívali se, kynuli na mě, ale nikdo se nezastavil. Tak jsem to po chvíli zabalil a šel jsem domů, kde jsem zjistil, že měl asi 300 metrů ode mě ve stejný čas pouliční koncert. To víš, že bych se šel podívat a ten den bych to ani nazkoušel!

Tý jo. Tady je to dobrý, sestra bydlí tady přes ulici. Myslím. Je zdravotní sestra, učí na zdravotní škole a občas je ve FN Motol, je šikovná. Ale více se vidíme doma na Moravě, měsíc zpátky jsme byli doma všichni a domluvili jsme se, že se v Praze potkáme… ale víš co bych mohl udělat, jít jí navštívit. .. /bere telefon/…. „Nazdáár, nejsi náhodou doma, su za rohem, že bych… nějaké náměstí … Lídl, je tu, když už su tady…..“ a teď to bude, honem uklidit.

Jsem domluvený s Lenkou a Bárou, natočíme něco kvůli DMS, rád bych si to nachystal. Mám nápadů plný šuplíky, jen většinou v angličtině.