Sedíme u nás v Centru v kavárně a jen tak si povídáme. Zabrousíme i na téma dovolených a cestování obecně a já už poněkolikáté za poslední dobu vyslechnu značné obavy.

Zdroj: Magazín Paraple, srpen 2017

Netýkají se ani tak dlouhé cesty, ať už po zemi, ve vzduchu či na vodě, ale spíše z toho všeho kolem. A protože sám cestuji poměrně často a hlavně rád a poznávání nových míst považuji za příjemné a obohacující, rozhodl jsem se napsat pár řádků, které třeba někomu pomohou rozptýlit alespoň základní obavy z cestování.
Pro úspěch vaší „expedice“ je asi nejdůležitější věcí kvalitní příprava. Při cestování s vozíkem to platí možná ještě o trochu víc.
Nejprve je potřeba si upřímně říct, jak dobrodružně chcete váš výlet pojmout. Od toho se bude odvíjet výběr destinace, způsob dopravy, typ ubytování i nezbytná výbava, kterou sebou musíte mít.
Ať už se chystáte vyrazit na handbiku, jet autem, či letět letadlem, vždy je nutné mít sebou dobře vybavenou lékárničku. To, že si zabalíte vaše obvyklé medikamenty a další zdravotnický materiál asi není třeba zmiňovat, ale cestovatelskou krabičku první pomoci je dobré doplnit ještě i o prostředky na různé náhlé neduhy (průjem, zvracení, horečka, alergická reakce atd.), které vám mohou zkomplikovat život a pokazit jinak krásný zážitek. Opomenout byste neměli ani vybavení pro hojení ran, jelikož dekubit jistě není tou nejlepší vzpomínkou na dovolenou. Nechci to nijak zveličovat, protože ve většině civilizovaných zemí není problém si v lékárně či prodejně zdravotnických potřeb leccos pořídit, ale jistota je jistota. A navíc tak ještě ušetříte za nepředvídané výdaje.
Ale teď už začneme plánovat samotnou cestu. Základní otázkou je, jak se „tam“ dostaneme. Co se týká dopravních prostředků, nejjednodušší je to asi s autem. Nemusíte si dělat starosti s tím, zda překročíte váhový limit zavazadla (vždycky je lepší více než méně) a přestávky si také můžete dělat dle potřeby.
V případě cestování vlakem je důležité se předem informovat, jak jsou dopravci zařízeni na cestování lidí na vozíku. Většina již tuto službu poskytuje, ale bude to pravděpodobně znamenat rezervaci delší dobu dopředu, a při kombinaci různých spojů i různou úroveň - od skvěle vybaveného lůžkového vozu, např. v Německu, po poštovní vagón, kterým třeba České dráhy suplují nedostatek vhodných míst pro lidi s handicapem. Doprava vlakem není vůbec špatná, ale pro cestování do vzdálenějších destinací bych volil spíše letadlo.
Pokud se rozhodnete cestovat letadlem, je opět vhodné to dopředu konzultovat s leteckou společností. Tu bude zajímat především to, zda cestujete s elektrickým či mechanickým vozíkem, popřípadě s jakými dalšími kompenzačními pomůckami (např. handbike). Váš vozík cestuje většinou v zavazadlovém prostoru, ale můžete se na něm dopravit až ke dveřím letadla. Elektrické vozíky na letištích raději odbavují u nadměrných zavazadel a k letadlu vám pak pomohou na letištním transportním vozíku. U vstupu do letadla přesednete na tzv. uličkový vozík, který je rozměry přizpůsobený akorát pro úzké uličky letadla a na kterém vás dopraví až k vašemu sedadlu. Tento vozík by měl být k dispozici na palubě letadla po celou dobu letu, kdybyste potřebovali např. na toaletu, což je ovšem celkem slušný akrobatický výkon (i s asistencí). Nicméně personál letadla je většinou proškolený a ví, jak vytvořit intimní prostor tak, abyste se mohli vycévkovat i na sedadle. Zcela nenápadné to asi nikdy nebude, ale věřte, že spolucestující tomu většinou nevěnují větší pozornost. Lidé s handicapem mívají standardní sedadla umístěná tak, aby nebyla moc frekventovaná. Na delší cestu je vhodné vzít si podložku z vozíku, nebo třeba alespoň nafukovací kruh. Sedačky totiž nebývají moc pohodlné a příliš neumožňují změnu polohy tak, abyste měli alespoň základní komfort. Letiště, ve spolupráci s leteckými společnostmi, v naprosté většině zajišťují speciální servis pro lidi s handicapem, díky kterému je o vás, pokud tedy chcete, během cestování velmi dobře postaráno. A to od příchodu na letiště, kdy si můžete zavolat asistenci až k autu, až po usazení na místo v letadle.
Tak, sbaleno už máme, víme, jak pojedeme, zbývá tedy už jen vybrat kam. Záměrně to píši až nakonec, i když vím, že právě tímhle většina lidí začíná. Já však zvolil pořadí podle četnosti otázek či obav, které jsem načerpal při zmíněných rozhovorech. Ještě tedy pár tipů k výběru místa. O bezbariérovosti mají různí lidé různé představy. Kontaktujte proto dané místo (hotel, penzion atd.) s žádostí o fotky pokoje a koupelny. Některé hotely mají k dispozici i koupací vozíky, nebo mohou zajistit jejich vypůjčení na dobu vašeho pobytu. Ptejte se také, jak jsou přístupné i další hotelové prostory, zda se dostanete např. i do bazénu. Podívejte se také na okolí hotelu a zjistěte si, jak je to s bezbariérovostí místní dopravy. S tím vším obvykle umí být nápomocen i hotelový personál.
Závěrem se vracím k názvu tohoto článku. Cestování se rozhodně nebojte. Většinu potřebných věcí si můžete vzít sebou, doprava není tak bariérová, jak si myslíte, stejně tak samotné destinace už jsou v dnešní době na vozíčkáře docela dobře připravené.
Prostě dovolená je fajn, tak vyrazte. A pokud ještě pořád váháte, nebo chcete načerpat další informace a tipy, podívejte se na komunitní portál vozejkov.cz.
Krásné zážitky a šťastný návrat domů.

REVUE_Nebojte_se_cestovani_2_Archiv_Davida_Lukeše