Zdravý životní styl

Příjem vs. výdej energie

20. července 2020
Příjem vs. výdej energie


Zdroj: Magazín Paraple, červen 2020

Text: Aneta Sadílková, nutriční terapeutka, 3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Teoreticky jednoduché, v praxi často obtížné.
Energetická bilance organismu je určena na jedné straně energetickým příjmem a energetickým výdejem na straně druhé. Energetický příjem a výdej si lze představit jako spojené nádoby, kdy jeden ovlivňuje druhý. U osob po poranění míchy dochází spolu se změnami v tělesném složení a metabolismu i k poklesu energetického výdeje. Tomuto faktu
má být přizpůsoben energetický příjem, aby se zamezilo rozvoji nadváhy a obezity a s tím spojených zdravotních komplikací.


Energetická bilance

Energie je do organismu dodávána přísunem živin ze stravy a nahrazuje spotřebované energetické zásoby nebo je na potřebnou energii přímo přeměněna.
Pokud je poměr mezi příjmem a výdejem energie vyrovnaný, tělesná hmotnost je stabilní. V případě, že energetický příjem převyšuje výdej, dochází k ukládání přebytečné energie ve formě tukových zásob. Při negativní energetické bilanci, kdy je výdej energie vyšší než její příjem, jsou naopak tukové zásoby spotřebovávány a hmotnost klesá.
U osob po poranění míchy je cílem dosáhnout co nejdříve, po překonání akutní a časné postakutní fáze míšní léze, vyrovnané energetické bilance. Tedy stavu, kdy se energetický příjem rovná výdeji a tělesná hmotnost se stabilizuje na optimální hodnotě.
Osoby po poranění míchy jsou, více než běžná populace, ohroženy rozvojem onemocnění srdce a cév a cukrovky 2. typu. Je to dáno negativními změnami v metabolismu a omezením
fyzické aktivity. Základním preventivním i léčebným opatřením je úprava energetického příjmu a zlepšení skladby stravy a současně zařazení pravidelné pohybové aktivity ovlivňující energetický výdej.
Pravidelný pohyb představuje velmi účinný a přitom levný prostředek v prevenci a léčbě většiny civilizačních onemocnění. U osob po poranění míchy je tento „univerzální lék“ obtížněji dostupný, nikoliv však nedostupný. A význam má obrovský. Aktivním životním stylem lze navíc částečně ovlivnit i genetickou informaci. Pokud jsme aktivní, můžeme si prodloužit život nehledě na zděděné geny. Pohyb totiž dokáže aktivovat faktory, které mohou nepříznivé geny
utlumit.

Energetický výdej

Celkový výdej energie za 24 hodin určuje energetickou potřebu organismu, tedy energii, která je nezbytná pro pokrytí celodenního „provozu“ našeho těla.
Energetická potřeba (optimální denní příjem energie) je individuální, závisí na více faktorech a je obtížné ji stanovit, zvláště u osob po poranění míchy. Výpočty bývají velmi nepřesné.


Denní energetický výdej se skládá ze tří složek:

  1. bazálního, respektive klidového výdeje energie
  2. výdeje energie fyzickou aktivitou
  3. výdeje energie na zpracování potravy

Bazální energetický výdej (bazální metabolismus) je energie potřebná pro udržení všech základních životních funkcí organismu a produkci tepla. Jedná se o minimální energii pro přežití, bez započtení jakékoliv fyzické činnosti nebo pohybu. Velikost bazálního metabolismu
je určena množstvím aktivní tělesné hmoty (kosterní svalovina, orgány a další tkáně), dále aktivitou nervového systému a hormonálním řízením. Jedná se o největší složku celkového výdeje energie, která tvoří přibližně 60-70 %.
V praxi se více používá pojem klidový energetický výdej, který je přibližně o 10 % vyšší než bazální výdej a lze ho měřit za méně přísných podmínek. Měření se provádí na specializovaných pracovištích metodou zvanou nepřímá kalorimetrie.
Existuje i řada vzorců sloužících k odhadu bazálního, respektive klidového metabolismu. Výpočet je však třeba brát jako velmi orientační a u jedinců po poranění
míchy je víceméně nepoužitelný.
Průměrný klidový výdej energie se u zdravých štíhlých osob pohybuje nejčastěji v rozmezí
5 000 - 7 000 kJ (1 200–1 700 kcal) u žen a 7 000 - 9 000 kJ (1 700–2 200 kcal) u mužů. Hodnoty klidového výdeje energie u osob po poranění míchy jsou nepochybně nižší než u běžné populace. Velmi se však liší v závislosti na úrovni míšní léze, na úbytku aktivní tělesné hmoty a na přítomnosti a intenzitě spasmů. Hodnoty se podle různých zdrojů pohybují ve velmi širokém rozmezí, v průměru mezi 3 500 – 7 500 kJ (850–1 800 kcal).

Výdej energie fyzickou aktivitou je dán energií potřebnou pro vykonávání všech denních činností, ať už těch běžných (čištění zubů, vaření, pohyby rukou a prstů při ovládání mechanického vozíku nebo při práci na počítači atd.), nebo intenzivní fyzické činnosti (sport).
Jedná se o nejvíce variabilní a nejlépe ovlivnitelnou složku celkového denního výdeje energie, která může tvořit 20-40 % u zdravých osob, u osob po poranění míchy pak v poměru ke klidovému výdeji energie i větší část.

Výdej energie potřebné na zpracování potravy (odborně termický efekt potravy) je energie vynaložená na trávení, vstřebávání, transport, metabolismus a skladování živin.
Tvoří nejmenší složku (přibližně 10 %) z celkového denního výdeje energie. Vrcholu dosahuje přibližně 60 minut po příjmu potravy a k původním hodnotám se vrací za 4-6 hodin po jídle.

Energetický výdej po poranění míchy

V horizontu týdnů až měsíců od vzniku míšní léze dochází k postupnému poklesu bazálního energetického výdeje. Příčinami jsou ztráta aktivní tělesné tkáně a změny v nervovém a hormonálním řízení mající důsledky pro celý organismus.
Vykonávání běžných denních činností pro zlepšení zdravotního stavu a fyzické kondice nestačí. Naproti tomu pravidelná pohybová aktivita vytrvalostní (ruční ergometr, handbike, plavání a jiné sporty) a silová (odporový trénink) má nesmírně pozitivní účinky na zlepšení funkce kardiovaskulárního systému, snížení rizika rozvoje cukrovky 2. typu a zvýšení svalové síly. Zdůraznit je třeba i prokázaný pozitivní vliv na psychiku.

Energetický příjem

Strava má sloužit jako energetický substrát pro celodenní fungování organismu, včetně pohybové aktivity a doplnění energetických zásob po jejím ukončení.
Energetický příjem neprobíhá na rozdíl od energetického výdeje nepřetržitě, proto musí být část přijaté energie uložena ve formě energetických zásob tvořených glykogenem (zásobní sacharid uložený v játrech a svalové tkáni) a tukovou tkání. Zásobní energie je použita v době lačnění (mezi jídly) a při stavech představujících pro organismus zvýšenou zátěž, jako je fyzická práce, stres či nemoc.
Správně složená strava obsahuje nejen bílkoviny, ale také tuky a především sacharidy. A jsou to právě sacharidy, nikoliv bílkoviny, které poskytují energii pro pohybovou aktivitu a šetří tak aktivní tělesnou tkáň.

Energetický příjem po poranění míchy

Energetický příjem má být u osob po poranění míchy adekvátně snížen tak, aby odpovídal energetickému výdeji. Není třeba přesných výpočtů, ty totiž stejně většinou neodráží reálnou potřebu konkrétního člověka.
Stejně jako pro běžnou populaci, tak je i pro osoby po poranění míchy důležité přijímat každý den všechny hlavní živiny (sacharidy, bílkoviny, tuky), a také mikroživiny (vitamíny, minerální látky) a vodu.
Je dobré zaměřit se na dva aspekty stravovacího režimu – pravidelnost a složení stravy.


Pravidelnost ve stravě

Základem správně sestaveného stravovacího režimu jsou tři hlavní jídla (snídaně, oběd, večeře) konzumované v přibližně stejnou denní dobu.
Hlavní pokrm má být složen ze zdroje složených sacharidů (chléb, ovesné vločky, brambory, luštěniny apod.), zdroje bílkovin (libové maso, ryby, vejce, tvaroh apod.), zdroje tuků (rostlinný
olej apod.) a zdroje vlákniny (zelenina, ovoce). Svačiny není nutné zařazovat, význam mají pouze v případě pocitu velkého hladu mezi jídly, který by vedl k přejídání.


Složení stravy

Na rozdíl od sacharidů a bílkovin, které v 1 gramu obsahují 17 kJ (4 kcal), přináší tuky našemu tělu energii dvojnásobnou (38 kJ/9 kcal).
S cílem snížit celkový energetický příjem je výhodné zaměřit se v jídelníčku především na potraviny s vysokým obsahem tuku (viz níže).
Rovněž alkohol je energeticky velmi bohatý, 1 gram ethanolu obsahuje 29 kJ (7 kcal).


Slané tučné potraviny

  • uzeniny (tvrdý salám, paštika, párky, klobásy apod.)
  • tučné vepřové a hovězí maso
  • tučné mleté maso (sekaná, karbanátky apod.)
  • sýry s více než 40 % t. v s.
  • slané pochutiny (chipsy, křupky, slané pražené ořechy, slané tyčinky apod.)
  • smetanové omáčky
  • smažená jídla

Sladké tučné potraviny

  • sušenky, plněné sušenky
  • čokoláda
  • moučníky
  • dorty
  • trvanlivé jemné pečivo (listové těsto, croissanty, koblihy)
  • tučné mléčné výrobky (nad 5 g tuku/100 g)

    Příjem vs. výdej energie

 

 

Odebírat newsletter

Podpořte nás

Život je jízda!

Pojeďte kousek cesty s námi.

Chci darovat